Odložené snižování úrokových sazeb

V letošním roce bude muset řada domácností refixovat úrokové sazby u svých hypoték, a logickou otázkou proto je, jakým směrem se úrokové sazby vydají. Klíčovou roli v tomto ohledu sehrává Česká národní banka. Zůstanou sazby stabilní, nebo se ještě mírně sníží?

Po odeznění inflační vlny snižovala ČNB úrokové sazby od prosince 2023 do května 2025. Přestože existoval prostor pro další opatrné uvolnění měnové politiky, centrální banka se rozhodla více akcentovat přetrvávající proinflační rizika – zejména rychlý růst mezd, zdražování nemovitostí, zvýšenou inflaci v cenách služeb a nejistotu spojenou se stavem veřejných financí. Posledních devět měsíců tak zůstávají úrokové sazby beze změny a zdálo se, že tento stav může přetrvat delší dobu.

Objevují se však náznaky, že by se otázka dalšího snižování sazeb mohla znovu otevřít. Růst HDP sice zrychlil, ekonomika má však k přehřívání stále daleko. Investiční aktivita se oživuje jen pozvolna a proti rychlému růstu cen nemovitostí a nájmů jsou navíc efektivnější makroprudenční nástroje než samotné úrokové sazby – ideálně v kombinaci s odstraněním omezení na straně nabídky.

Dva klíčové argumenty pro opatrnost ale nadále platí. Inflace v cenách služeb zůstává relativně vysoká a nejistota ohledně státního rozpočtu se mezitím proměnila v poměrně jistý fiskální impuls.

Standardní modelový přístup naznačuje, že vzhledem k aktuálnímu vývoji české ekonomiky a inflačnímu výhledu by se repo sazba ČNB měla pohybovat v koridoru 2,75 až 3,25 procenta. Po zohlednění zmíněných rizik spíše v jeho horní polovině. Centrální banka tak má teoretický prostor pro jedno až dvě snížení sazeb o standardní čtvrt procentního bodu, s čímž již tržní úrokové sazby částečně počítají.

Otevřenou otázkou zůstává načasování. Vzhledem k tomu, že se ekonomika blíží svému potenciálu, by případné snížení sazeb dávalo větší smysl spíše dříve než později.