Kolik stojí zimní olympiáda?

Finanční rámec letošních zimních her v Milano – Cortina 2026 ukazuje snahu vyhnout se scénářům, které v minulosti vedly k explozivnímu růstu výdajů. Organizátoři od počátku stavěli projekt na maximálním využití existujících areálů v Lombardii, Benátsku i v alpských střediscích a nový stavební apetit měl být spíše výjimkou než pravidlem. Přesto se konečná cenovka pohybuje v miliardách eur.

Samotný provozní rozpočet organizačního výboru se pohybuje zhruba kolem dvou miliard eur. Zahrnuje řízení soutěží, bezpečnost, dopravu sportovců, mediální servis nebo zahajovací a závěrečný ceremoniál.

Jak je u olympiád zvykem, vedle toho existuje druhá, mnohem objemnější kapitola: veřejné investice do infrastruktury. Modernizace železnic, silnic, přestaveb nádraží či rozšíření ubytovacích kapacit posouvá celkový účet přibližně k 6 mld. EUR.

V mezinárodním srovnání to není málo, ale ani extrém. Hry v Soči 2014 se vyšplhaly přes padesát miliard dolarů a staly se symbolem megalomanie. Také Peking 2022 těžil z masivní role státu a velmi nákladných logistických a bezpečnostních opatření. Proti nim působí italský model výrazně umírněněji.

Na druhé straně, pokud se podíváme na starší evropské hry, například Turín 2006, rozdíl už není tak dramatický. Reálně očištěné náklady jsou dnes vyšší, mimo jiné kvůli přísnějším bezpečnostním standardům, dražším technologiím a větším nárokům vysílatelů i partnerů.

Itálie tak představuje kompromis: olympiádu, která se snaží působit střídmě, ale zároveň potvrzuje, že uspořádat globální mega-akci bez výrazné účasti veřejných peněz je prakticky nemožné.

Klíčová otázka proto nebude znít, kolik hry stály v roce 2026, ale zda se investice podaří dlouhodobě proměnit v růst turismu, zaměstnanosti a hodnoty regionů po skončení sportovního svátku.