FED brání svou nezávislost

Poslední tři desetiletí, se zdálo, že je úvaha o nezávislosti měnové politiky uzavřena.  Rostoucí tlak na centrální banku USA ji ovšem znovu otevírá. Právě proto se Jerome Powell, předseda Fedu rozhodl tento týden zveřejnit krátký, ale politicky velmi výrazný video vzkaz, v němž se jednoznačně vymezil vůči snahám omezovat nezávislost centrálních bank. Jeho vystoupení nepůsobilo jako akademická úvaha o institucionálním designu, ale jako vědomý vstup do veřejné debaty v okamžiku, kdy se téma nezávislosti měnové politiky znovu stává předmětem politického tlaku.

Předseda Fedu připomněl, že nezávislost centrální banky není samoúčelným privilegiem technokratů, ale nástrojem ochrany dlouhodobé cenové stability před krátkodobými politickými zájmy. Právě schopnost činit nepopulární rozhodnutí – zejména v obdobích vysoké inflace – je podle něj klíčová pro důvěru veřejnosti v měnový režim. Historická zkušenost přitom ukazuje, že oslabení této nezávislosti vede typicky k vyšší inflaci, vyšší makroekonomické volatilitě a v konečném důsledku i k vyšším sociálním nákladům.

Na jeho vystoupení vzápětí reagovala řada dalších centrálních bank, které se k obraně institucionální autonomie otevřeně přihlásily. Podpora zazněla nejen z vyspělých ekonomik, ale i z rozvíjejících se zemí, kde je kredibilita měnové politiky často ještě křehčí. Symbolicky významné bylo rovněž vyjádření Mezinárodního měnového fondu, jenž dlouhodobě považuje nezávislé centrální banky za jeden ze základních pilířů makroekonomické stability.

Celá epizoda ukazuje, že debata o nezávislosti centrálních bank zdaleka není uzavřenou kapitolou devadesátých let, ale živým politicko-ekonomickým konfliktem. V prostředí zvýšené inflace, vysokého veřejného dluhu a rostoucí polarizace se znovu objevuje pokušení podřídit měnovou politiku aktuálním politickým prioritám. Právě proto má vystoupení Jeroma Powella širší význam: je připomínkou, že důvěra v měnu a stabilitu ekonomiky stojí na institucích, jejichž oslabení se v krátkém horizontu může zdát lákavé, ale v dlouhém se téměř vždy ukáže jako nákladná chyba.