Svazky, které spojují: Deloitte, železnice a zrod profesionálního účetnictví

Dne 1. prosince 1856 přišel na adresu 4 Lothbury v Londýně dopis, v němž byl William Welch Deloitte informován, že byl jmenován účetním společnosti Great Northern Railway. Deloitte, kterému bylo v té době 38 let, byl pověřen vyšetřováním jedné z největších finančních krizí Anglie 19. století.

Nikdo nebyl na tento úkol lépe připraven.

Deloitte se narodil v únoru 1818 v Londýně. V patnácti letech, v době, kdy dvanáctileté děti legálně pracovaly dvanáct hodin denně, opustil školu a nastoupil ke správci konkurzní podstaty města Londýna. Po letech zdokonalování svého řemesla si 23. dubna 1845 otevřel obchod na druhé straně ulice Basinghall Street jako nezávislý účetní.

Pro mladého účetního to byla příznivá doba. Britská ekonomika rychle rostla a s ní i počet lidí ve finančních potížích. Během prvního roku svého působení měl Deloitte téměř 100 klientů, z nichž mnozí stáli před soudem pro vyhlášení úpadku. Deloitte se však zabýval i podstatnějšími záležitostmi: Jeho spolužák byl společníkem ve firmě, která zhotovila první transatlantický telegrafní kabel. Začal tak působit jako účetní řady velkých kabelových společností.

V roce 1849 byl Deloitte jmenován účetním společnosti Great Western Railway, jedné z prvních akciových společností ve Velké Británii. Toto jmenování, k němuž došlo v době, kdy hodnota akcií společnosti klesala, mělo za cíl „vzbudit všeobecnou důvěru“ ve vedení železnice. Deloitte byl vůbec prvním nezávislým účetním, který se stal auditorem veřejné společnosti.

Společnost Deloitte využila tohoto jmenování k získání zakázek v dalších rostoucích odvětvích, včetně doků, hutí, železáren, hotelů, bank, pojišťoven, novin a dalších železnic, včetně Great Northern.

Deloitte se ovšem nezajímal pouze o svůj úspěch a o úspěch své firmy. Pomohl vytvořit formuláře požadované pro účetnictví železnic poté, co byl vydán zákon o železničních společnostech z roku 1867, a byl původním členem rady institutu s názvem Institute of Accountants. Později pak byl také čtvrtým viceprezidentem a pátým prezidentem jeho nástupce, Institute of Chartered Accountants in England and Wales.

Do důchodu odešel Deloitte v roce 1897, rok před svou smrtí, jako „nejstarší žijící účetní“ a jako šéf jedné z předních londýnských firem s přibližně 70 zaměstnanci. Jeho organizace – a jméno – však žije dodnes.