Globální ekonomika v roce 2024 překvapila pozitivním vývojem. Loni v hlavních průmyslových ekonomikách prudce klesla inflace, situace na trhu práce zůstávala napjatá, reálné mzdy vzrostly a ekonomiky dál rostly – zejména ta v USA, která se prokázala neobvyklou odolností. V roce 2025 se pravděpodobně dočkáme žádoucího, avšak velmi vzácného „měkkého přistání“, čili že pravděpodobně dojde k dalšímu hospodářskému růstu, zmírnění inflace, snížení úrokových sazeb centrálních bank a zlepšení podmínek na finančních trzích.
Na druhou stranu čelí globální ekonomika potenciálním rizikům, a to především v oblasti geopolitiky. Globální dodavatelské řetězce by mohly narušit nové obchodní překážky, například vztahy s Čínou, což by mohlo vést k nedostatku zboží, zpoždění v jeho dodání, vyšším nákladům, a potenciálně i vyšší inflaci. Na tu by mohl mít dopad i konflikt na Blízkém východě, který ale zatím k prudkému růstu cen ropy a plynu nevedl, byť riziko je to stále velmi reálné. V neposlední řadě tu je obchodní dohoda mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou, kterou je nutné do roku 2026 znovu projednat. To vše by mohlo mít dopad na investice i obchodní vzorce, a v důsledku i na společnosti orientované na spotřebitele.
USA
Americká ekonomika si zachovává vysokou odolnost, vykazuje silný růst a klesající inflaci. Tento vývoj lze do určité míry přičíst rozsáhlým investicím do technologií, které nejenže šetří náklady, ale zároveň zvyšují produktivitu práce. Vzhledem k současné ekonomické situaci a za předpokladu, že nenastanou žádné zásadní změny nebo nečekané situace v měnové politice, bude Federální rezervní systém v roce 2025 i nadále v uvolňování měnové politiky pravděpodobně pokračovat. To by mohlo vést ke snížení nákladů na půjčky a ke zlepšení finančních podmínek. Přesto lze očekávat mírné zpomalení ekonomické aktivity, zejména proto, že spotřebitelé s vyšším zadlužením budou při utrácení opatrnější a budou usilovat o zlepšení své finanční situace. Míra nesplácení dluhů je vysoká, a i když se úrokové sazby budou snižovat, pravděpodobně zůstanou výrazně vyšší než v období před pandemií, což by se mohlo negativně propsat do růstu spotřebitelských výdajů. Dalším faktorem je případné zavedení plošných dovozních cel, která by mohla zvýšit inflaci a snížit kupní sílu spotřebitelů. Na spotřebitelské výdaje by mohly mít dopad i potenciální změny v oblasti daní.
Evropa
Zatímco Evropská ekonomika v roce 2024 prakticky stagnovala, výhled na rok 2025 může být díky kombinaci několika faktorů optimističtější. Patří mezi ně klesající inflace, očekávané snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a centrální bankou Velké Británie (BoE) i růst reálných mezd. Evropa nicméně čelí i výzvám, včetně nepříznivého demografického vývoje, přísnější fiskální politiky, sílící konkurence ze strany Číny a Spojených států a potenciálního obchodního konfliktu s USA. Pro spotřebitelský sektor zůstávají klíčovým faktorem nadbytečné úspory, které domácnosti nastřádaly během pandemie covidu-19. Jelikož budou úrokové sazby dále klesat, zatímco mzdy a zaměstnanost růst, spotřebitelé by mohli do těchto úspor beze strachu sáhnout a více utrácet.
Čína
Čínská ekonomika se nachází na nižší růstové trajektorii; kolem 3–4 %. Tento vývoj ovlivňuje kombinace několika faktorů, včetně nepříznivého demografického trendu a oslabujícího trhu s nemovitostmi, který by mohla aspoň částečně zmírnit vnitrostátní migrace. Výraznější vnější šok by v roce 2025 mohlo představovat potenciální zavedení vyšších cel ze strany Spojených států i další možné překážky pro čínský export. Očekává se, že centrální banka uvolní měnovou politiku, přičemž klíčovou roli v budoucím růstu sehraje rozsah vládních fiskálních stimulů. Spotřebitelská poptávka zůstává utlumená, jelikož domácnosti staví na první místo úspory, aby znovuzískaly ztracený majetek. Významné fiskální stimuly v kombinaci s posílením systému sociálního zabezpečení by však mohly spotřebitele namotivovat k větším výdajům.
Závěr
Globální ekonomika vykazuje pro podniky zaměřené na spotřebitele relativně pozitivní výhled. Očekává se, že výdaje budou dále růst, zatímco inflační tlaky by měly klesat. Mezi nejzásadnější rizika se řadí geopolitická nestabilita a narušení dodavatelských řetězců. Výrobci spotřebního zboží proto musí zvýšit svou odolnost a zajistit si alternativní dodavatele.
–Ira Kalish, chief economist, Deloitte Global
November 2024