Globální výhled spotřebního průmyslu pro rok 2026

Spotřebitelé se čím dál častěji odklánějí od pohodlí a síly značky ve prospěch rozhodování podle hodnoty. Už 47 % lidí globálně – včetně 35 % domácností s vyššími příjmy – se chová jako „value seekers“: jsou ochotni obětovat komfort, jen aby udrželi výdaje pod kontrolou. Důkladné zvažování poměru ceny a hodnoty se tak stává novým standardem napříč všemi příjmovými skupinami. Růst proto bude přát značkám, které dokážou dlouhodobě nabídnout víc za danou cenu – takovým, které zákazník vnímá jako „stojí to za to“ bez ohledu na cenovou hladinu. Realita? Dnes to zvládá jen zhruba třetina značek.

Deglobalizace a proměnlivé obchodní politiky vytvářejí nové tlaky, které už nejde jen pasivně sledovat – vyžadují aktivní řízení. Firmy proto snižují expozici vůči regulatorním a politickým rizikům, upravují cenové strategie a znovu si definují, kde a jak chtějí soutěžit.

Do roku 2026 navíc 7 z 10 manažerů očekává výrazné růstové příležitosti mimo své tradiční trhy. Ty budou stát především na silnější distribuci, rozvinutých digitálních schopnostech a e-commerce.

Firmy ze sektoru spotřebního zboží postupně opouštějí model „od všeho něco“ a směřují k užším, lépe řízeným portfoliím. Dvě třetiny organizací plánují růst skrze partnerství. Zhruba polovina pak chce zeštíhlit své produktové portfolio (SKU), aby snížila komplexitu, zvýšila efektivitu a dokázala lépe reagovat na rychle se měnící potřeby zákazníků.

74 % dotázaných firem zjednodušuje organizační struktury, aby omezily vzájemné závislosti a urychlily rozhodování – s jasnější odpovědností. Plošší hierarchie a end-to-end procesy se stávají novým standardem, často s podporou AI, která pomáhá škálovat produktivitu a odemykat další hodnotu.

Zjednodušení navíc firmy kombinují s outsourcingem a budováním center excelence. Cíl je stejný: uvolnit kapacity pro růst a zrychlit provoz v prostředí, kde AI hraje čím dál větší roli.

Očekávání investorů se posouvají: místo růstu počtu zaměstnanců sledují hlavně růst produktivity – tažený digitalizací a umělou inteligencí. Firmy tak mají čím dál častěji růst díky tomu, že dokážou vytěžit víc ze stávajících týmů. Klíčem je automatizace, redesign procesů a chytřejší práce s daty – nejen prosté nabírání dalších lidí.

Tradiční rozdělení rolí mezi výrobci a retailery se mění. Až 79 % manažerů očekává, že se během příštích 2–3 let ještě víc posílí pozice retailerů – hlavně díky růstu privátních značek, jejich rozsahu a lepšímu přístupu k zákaznickým datům. Příležitost pro výrobce ale nezmizela, jen se proměnila. Leží v hlubší spolupráci – ve společných modelech fungování, které stojí na sdíleném plánování, cenotvorbě, včasných inovacích a hledání úspor.

Umělá inteligence zásadně proměňuje nabídku na trhu, ale zároveň „posiluje“ i samotné spotřebitele. Ti se čím dál víc opírají o generativní AI při objevování produktů i rozhodování o nákupu. Další konkurenční boj se tak přesune do oblastí, jako je optimalizace pro generativní vyhledávače (GEO), AI-podporované nákupní cesty nebo tzv. agentický commerce. Přesto jen 31 % manažerů říká, že se aktivně zabývá tím, jak ovlivnit zákazníky využívající AI. A právě tady vzniká prostor pro zásadní strategickou výhodu.