Dnes je počítačové vidění centrem tohoto procesu a zásadně mění způsob, jak automobilky a dodavatelé komponentů odhalují, opravují a předcházejí chybám na rychle jedoucích montážních linkách. Počítačové vidění využívá extrémně rychlé kamery s vysokým rozlišením, speciální osvětlení a AI modely ke kontrole každé součásti, která prochází výrobou. Tam, kde by lidský operátor mohl přehlédnout drobný škrábanec nebo mírně posunutý díl komponenty, systémy řízené umělou inteligencí odhalí vady neviditelné lidskému oku během milisekund. Tyto systémy kontrolují kvalitu v oblastech, jako jsou lisování, lakování, montáž a povrchové úpravy.
Systém vizuální inspekce využívá pokročilé kamery k pořízení detailních snímků každého produktu a AI modely, které tyto snímky analyzují a odhalují tak případné vady. Systémy používají nejmodernější techniky klasifikace obrazů a detekce objektů k identifikaci nedokonalostí různých velikostí, tvarů a typů. Dokážou například rozpoznat jemné praskliny, změny tvaru, barvy a odhalit drobné povrchové nesrovnalosti, které by se mohly stát závažným problémem. AI systémy výrazně překonávají tradiční přístupy a dosahují téměř 100% přesnosti detekce. Dokážou také rozlišit skutečné vady od falešně pozitivních výsledků – obrazů, které se pouze jeví jako vadné. Integrace systému s existujícími pracovními postupy a technologiemi (strojové PLC, SAP, Salesforce) umožňuje efektivní komunikaci napříč různými částmi výrobního procesu.
Kontrola kvality pomocí počítačového vidění má zřejmé provozní a obchodní výhody:
Zavedení kontroly kvality založené na počítačovém vidění přináší jasně měřitelné výsledky:
Využití rozsáhlých a komplexních dat (obsahujících např. data ze senzorů, nastavení strojů a provozní parametry) umožňuje prediktivní údržbu. Tento přístup umožňuje včasné odhalení opotřebení zařízení a komponent ještě před tím, než dojde k poruchám. Senzory například monitorují vibrace, teplotní změny nebo provozní rychlosti. Po zpracování těchto dat pomocí AI modelů lze předpovědět pravděpodobná selhání zařízení. Systémy prediktivní údržby pak tyto informace zobrazují na uživatelsky přívětivém dashboardu, který v reálném čase zobrazuje stav strojů, upozornění a harmonogramy. To umožňuje včasný zásah obsluhy zařízení. Přechod od fixních servisních intervalů či reaktivních oprav k údržbě založené na reálném stavu výrazně snižuje neplánované prostoje, minimalizuje náklady na opravy a prodlužuje životnost výrobních aktiv.
Reference z různých výrobních odvětví potvrzují účinnost komplexního přístupu, který kombinuje AI, IoT a pokročilou analytiku k vytvoření chytrých výrobních ekosystémů. Tento vývoj bude dále akcelerovat díky novým technologiím. Multimodální systémy spojí počítačové vidění s LLM (Large Language Models), aby umožnily hlubší a provázanější interpretaci obrazových dat. Obrazové LLM generují syntetická data, čímž zásadně urychlí vývoj modelů v situacích, kdy není k dispozici dostatečné množství vzorků vadných dílů, a nebo je anotace příliš nákladná. Využití technologií 3D vidění a hloubkového snímání (LiDAR, 3D profilové skenery) zlepší přesnost a detail při detekci povrchových vad. Přijetím těchto technologií výrobci nejen optimalizují procesy a snižují prostoje, ale také posilují své ESG iniciativy, podporují udržitelnější provoz a odpovědné výrobní postupy. Deloitte je připraven sehrát klíčovou roli při organizaci těchto inovací – od implementace systémů vizuální inspekce, přes zajištění bezproblémové integrace dat, až po poskytování konkrétních doporučení napříč výrobou, dodavatelským řetězcem a údržbou.