Mzdový zpravodaj

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů

Jednou z největších změn pro zaměstnavatele od roku 2026 je jednoznačně zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) jakožto revolučního digitalizačního projektu, jehož cílem je zjednodušení administrativní povinnosti zaměstnavatelů. Primární úlevou pro zaměstnavatele je sloučení až 25 různých hlášení do jediného, které budou na měsíční bázi prostřednictvím datové věty odesílat elektronicky.

Samotné JMHZ se skládá ze tří částí:

• souhrnná část – obsahuje údaje o zaměstnavateli;
• pojistná část – obsahuje údaje o odvodu pojistného;
• individualizovaná část – obsahuje informace o zaměstnanci a jeho pracovněprávních vztazích.

Hlášení bude zaměstnavatel odesílat do 20. dne následujícího měsíce přes mzdový program, ePortál ČSSZ nebo datovou schránku. Pokud bude hlášení obsahovat chyby nebo nesrovnalosti, bude ČSSZ zaměstnavatele informovat o nutnosti doplnění nebo podání opravy. Veškerá data pak obdrží centralizovaně ČSSZ a předá je MPSV. Ostatní úřady (např. ÚP, GFŘ, ČSÚ) si vezmou údaje, které potřebují.

Dále je nutné zmínit, že předávání informací prostřednictvím JMHZ se netýká zdravotních pojišťoven – povinnosti vůči pojišťovnám zůstávají pro zaměstnavatele v platnosti jako doposud.

Právní úprava k JMHZ je platná již od 1. 1. 2026, ale v následujícím „přechodném“ období musí být zaměstnavatelé obezřetní ve splnění všech řádných podmínek:

Období leden–březen 2026

• Za období leden až březen nebude zaměstnavatel zasílat přehled o platbě pojistného na ČSSZ, ačkoliv samotné pojistné je splatné podle dosavadní právní úpravy.
• Registrace zaměstnanců a zaměstnavatelů bude probíhat podle platných právních předpisů zákona o nemocenském pojištění (ONZ).
• Registrace zaměstnavatele bude muset být provedena stále do 8 dnů od svého vzniku/zániku na předepsaném tiskopise jako doposud.
• Zaměstnanci pracující na základě dohody budou registrováni bez ohledu na výši příjmu (včetně nulových příjmů) stejně jako zaměstnanci se smlouvou. Zároveň končí povinnost zasílání Výkazu příjmu DPP.
• Cizinci – zaměstnanci budou registrováni na úřadu práce podle aktuálních právních předpisů (platných od 1. října 2025).

Období duben–červen 2026

• V období od 1. 4. do 30. 4. je zaměstnavatel povinen dodatečně nahlásit všechny údaje do evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců prostřednictvím doplňujícího podání. Následně bude:
  • každému zaměstnanci přiděleno tzv. OIČ (osobní identifikační číslo – také jako IK MPSV, tedy číslo sociálního pojištění, což je 10místný bezvýznamový identifikátor, který přiděluje MPSV;
  •  každému zaměstnaneckému vztahu přidělen identifikátor ID PPV (max. délka 22 znaků).
• Tyto údaje ČSSZ přidělí do 15. 4. 2026.
• V období od 1. 4. do 30. 6. bude mít zaměstnavatel povinnost doposlat přehledy o platbě pojistného na ČSSZ zpětně za leden, únor a březen 2026. Tento krok je však možné provést až poté, co nahlásí výše zmíněné doplňující údaje do evidence.
• Od dubna již nebudou podávány přehledy o platbě pojistného na ČSSZ, protože již budou součástí JMHZ.
• Samotné první odeslání JMHZ za měsíc duben bude podáváno v termínu od 1. 5. do 20. 5. 2026.
• V případě registrace nového zaměstnavatele bude nutné provést registraci do 8 dnů ode dne nástupu do zaměstnání prvního zaměstnance, pokud je dnem nástupu zaměstnance nejdříve 1. 4. 2026. Pokud je však prvním zaměstnancem cizinec, je nutné provést registraci do evidence zaměstnavatelů nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance.
• Ve stejné lhůtě také musí zaměstnavatel přihlásit každou svou mzdovou účtárnu.
• Při registraci nového zaměstnance již nebude použit formulář ONZ, ale REGZEC (registrace zaměstnance). Pro českého zaměstnance platí stále 8denní lhůta ode dne nástupu do zaměstnání. U cizince je nutná registrace před nástupem do zaměstnání.

Červenec 2026 a dále

• Zaměstnanec s českým občanstvím bude předběžně zaregistrován před datem nástupu (1–8 dní předem) a dodatečná registrace bude zaslána nejpozději do 8 dnů od data nástupu.
• Zaměstnanec bez českého občanství bude plně zaregistrován před datem nástupu (1–8 dní předem).
• JMHZ bude zasíláno měsíčně do 20. dne následujícího měsíce.

Zákon o kolektivním vyjednávání

Podle novely zákona o kolektivním vyjednávání má zaměstnavatel nyní povinnost prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) předávat informace o uzavřených kolektivních smlouvách. Tato změna umožňuje souhrnný přehled o kolektivních dohodách přímo v evidenci, usnadňuje kontrolu a zajišťuje lepší transparentnost ve vztahu k pracovněprávním podmínkám zaměstnanců.

ELDP za 2026 od 1. 1. 2026

Zaměstnavatelé již nebudou od roku 2026 zpracovávat ani uchovávat Evidenční list důchodového pojištění (ELDP). Nově bude ELDP vytvářet ČSSZ z údajů uvedených v JMHZ. V roce 2026 bude zaměstnavatel vystavovat pouze ELDP zaměstnancům, kterým skončí účast na důchodovém pojištění do 31. března 2026. Výjimkou jsou zaměstnanci, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil, těm je zaměstnavatel povinen vyhotovit ELDP jako doposud. Stejně tak je zaměstnavatel povinen ELDP vyhotovit, bude-li k tomu zaměstnavatel ČSSZ vyzván.

Minimální mzda od 1. 1.  2026 a dopady změny výše

Od ledna 2026 se minimální mzda zvýší na 22 400 Kč měsíčně, minimální hodinová sazba tedy bude činit 134,40 Kč.

• zvýšení minimální mzdy ovlivňuje např. výši hranice pro vznik nároku na daňový bonus (kdy roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 Kč, měsíčně alespoň polovinu minimální mzdy, tj. 11 200 Kč);
• maximální výše výdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP vzroste na 11 200 Kč (polovina minimální mzdy);
• zvyšuje se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů od daně z příjmu (do 36násobku minimální mzdy – 806 400 Kč);
• v souvislosti se změnou minimální mzdy dochází od ledna 2026 také ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, a tedy i minimální výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů. Minimální měsíční vyměřovací základ pro ZP za rok 2026 činí 22 400 Kč a měsíční pojistné tak představuje částku 3 024 Kč.

Výše průměrné mzdy pro rok 2026

Pro rok 2026 je stanovena průměrná mzda pro účely důchodového pojištění ve výši 48 967 Kč. Tato částka následně ovlivňuje srážkovou daň, má vliv na výši redukčních hranic pro nemocenské pojištění, progresivní zdanění i maximální vyměřovací základ pro sociální pojistné:

• rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění v roce 2026 zůstává na hodnotě 4 500 Kč. Tato hranice platí také pro DPČ, kdy do částky 4 499 Kč při nepodepsaném Prohlášení poplatníka bude aplikována srážková daň a nebude odváděno pojistné;
• rozhodná částka pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění se zvyšuje na 12 000 Kč;
• hranice pro uplatnění progresivního zdanění příjmů ze závislé činnosti je definována jako 15% sazba zálohy do 36násobku průměrné mzdy, který pro rok 2026 činí 1 762 812 Kč (146 901 Kč měsíčně);
• pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení platí podmínka limitu nejvýše 1,5násobku průměrné mzdy za kalendářní měsíc pro úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Pro rok 2026 činí tento 1,5násobek průměrné mzdy 73 451 Kč;
• maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2026 se zvyšuje z 2 234 736 Kč na 2 350 416 Kč (48násobek průměrné mzdy);
• změna ve výši redukčních hranic:
  • od 1. 1. 2026 dochází ke změně redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy a nemocenských dávek, jejichž výši uvádí následující tabulka:

Nová částka životního minima

Od 1. října 2025 činí částka životního minima jednotlivce, což je hodnota ovlivňující dávky státní sociální pomoci, nezabavitelné částky v oblasti exekucí a insolvencí apod., hodnotu 4 860 Kč měsíčně.

Změny v exekucích a insolvencích k 1. 1. 2026

Postoupení pohledávky výživného od ledna 2026

Novela občanského zákoníku přinesla s platností od 1. 1. 2026 pomoc s vymáháním výživného pro nezletilé dítě. Nově budou do přednostních pohledávek spadat pohledávky výživného, které byly postoupeny jiné osobě, a pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného.

Výpočet nezabavitelné částky od 1. 1. 2026

Od 1. 10. 2025 již neplatí pojem normativní náklady na bydlení, který byl nahrazen změnou zákona o státní sociální podpoře kombinací hodnot, z jejichž součtu vypočteme 85 % jako nezabavitelnou částku:

• normativní nájemné pro jednočlennou domácnost;
• energetický paušál;
• životní minimum jednotlivce.

Po výpočtu je nezabavitelnou částka jednotlivce ve výši 14 101,50 Kč, za každou vyživovanou osobu se připočítává ¼, tj. pro rok 2026 je to 3 525,37 Kč. Došlo také ke změně hranice pro neomezené srážky na 31 521 Kč.

Dle nařízení vlády, pokud výplatní termín spadá do roku 2025, použije se částka normativních nákladů platná k 1. 1. 2025. Pokud však výplatní termín spadá až do roku 2026, použije se již nový způsob výpočtu.

Změny v sociálním pojištění od 1. 1. 2026

Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny od roku 2026

Sleva na pojistném ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu se týká dohod o provedení práce sjednaných v období od 1. dubna 2026 do 30. listopadu 2026 za účelem sklizně, péče o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, posklizňové úpravy, třídění, skladování, balení a přípravy k přepravě při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny. Rozsah vykonávané práce je omezen na 1 280 hodin. Nárok na slevu lze uplatnit poprvé za období duben 2026.

Změny sazeb pojistného na sociální zabezpečení

V roce 2026 dochází ke změně sazeb odvodu pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele, a to za zdravotnické záchranáře na 29,8 % a za zaměstnance v rizikovém zaměstnání na 27,8 % z vyměřovacího základu zaměstnanců.

Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026

Výše vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné ZP hrazené státem

Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, je pro rok 2026 ve výši 16 206 Kč.

Elektronické podávání formulářů

Hromadné oznámení zaměstnavatele a Přehled o platbě pojistného bude možné podávat pouze elektronicky.

Změny u členů družstev

Pokud člen družstva vykonává pro družstvo práci nebo funkci, podléhá odvodu pojistného částka příjmu nebo odměny 4 500 Kč a vyšší.

Svědecké výpovědi bez odvodu pojistného

Do roku 2025 bylo svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podávání výpovědi předmětem odvodu ZP. Od 2026 jsou tyto příjmy osvobozené a osoby se z titulu tohoto příjmu nepovažují za zaměstnance.

Osobní a řádná péče

Od 1. ledna 2026 dochází ke změně podmínek pro uplatnění zařazení osob do kategorie Osobní a řádné péče, tedy jedné z kategorií pojištěnců, za které platí pojistné stát. Za státní pojištěnce jsou nově považovány osoby pečující o jedno či více dětí do sedmi let, naopak za státní pojištěnce již nejsou považovány osoby pečující alespoň o dvě děti do 15 let.

Dále se ruší maximální stanovená délka pobytu dítěte ve školce (zrušuje se pobyt v zařízení delší než 4 hodiny denně a dítě může chodit do družiny) a zákaz příjmů ze zaměstnání nebo SVČ.

Své zařazení do této kategorie je pojištěnec povinen oznámit sám své zdravotní pojišťovně a následně informovat svého zaměstnavatele o vzniku nároku na úhradu pojištěného prostřednictvím státu. Nárok však vzniká nejdříve dnem doručení oznámení pojišťovně a nelze jej uplatnit zpětně.

Oznamovací povinnost

Od 1. ledna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost oznamovat pouze státní kategorie, které jsou jim přímo známy, tzn. pouze mateřskou a rodičovskou dovolenou a pobírání peněžité pomoci v mateřství. Zaměstnavatel oznamuje tuto skutečnost 1× měsíčně po skončení daného měsíce do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Skutečnosti, které jsou platné do 31. 12. 2025 (i zpětně), je však zaměstnavatel i nadále povinen oznamovat.

Ostatní skutečnosti rozhodné pro zařazení do státní kategorie pojištěnců bude zdravotní pojišťovna zjišťovat sama z dostupných zdrojů.

Zrušení povinnosti vstupních lékařských prohlídek u nerizikových prací

Od 30. září 2025 je zrušena povinnost absolvování vstupních lékařských prohlídek u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Povinnost lékařských prohlídek zůstává u pracovních poměrů zařazených do druhé rizikové kategorie a výše. Pracovnělékařské prohlídky u mladistvých jsou vždy povinné bez ohledu na kategorizaci prací nebo typ pracovního poměru.

Pracovní úrazy

Zaměstnavatelé budou nově ohlašovat a zasílat záznam o pracovním úrazu, včetně aktualizací, elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, který zajistí odeslání na příslušný úřad. Nové nařízení také stanovuje náležitosti, které musí ohlášení a záznamy obsahovat. Nadále je povinné vedení evidence v knize úrazů, která může být v papírové nebo elektronické podobě a obsahuje datum, čas, popis, druh a zdroj úrazu, jméno pracovníka i svědků a příčina úrazu. V knize úrazů musejí být evidovány všechny úrazy.

Nově jsou pracovní úrazy rozděleny do podrobnějších kategorií:

• smrtelný pracovní úraz – pokud zaměstnanec zemře na následky úrazu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy k pracovnímu úrazu došlo;
• závažný pracovní úraz – pokud dojde k hospitalizaci zaměstnance na dobu více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo lze vzhledem k povaze úrazu takovou dobu hospitalizace předpokládat nebo pokud je úraz životu nebezpečný;
• pracovní úraz s dočasnou pracovní neschopností delší něž 3 dny – úraz není závažný ani smrtelný;
• pracovní úraz s dočasnou pracovní neschopností nepřesahující 3 dny – lehký úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla kratší než 3 kalendářní dny.

Záznam o úrazu je nutné zaslat prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce ve lhůtě do 15 pracovních dní ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. Údaje o úrazu je možné také aktualizovat, pokud se zaměstnavatel dozví o skutečnosti, která by vedla ke změně dříve uvedených údajů. Pokud se jedná o závažný nebo smrtelný úraz, je nutné ho nahlásit bez zbytečného odkladu nejen oblastnímu inspektorátu nebo báňskému úřadu, ale také odborové organizaci, zdravotní pojišťovně a při podezření na trestný čin policii. Záznam je možné podepsat jak elektronicky, tak vytisknout a nechat podepsat.

Změny ve zdanění odměn členů orgánů právnických osob pro nerezidenty

Od 1. ledna 2026 se ruší režim srážkové daně u odměn vyplácených členům orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a zároveň daňovými nerezidenty ČR. Současně vzniká povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud jejich celkové odměny za zdaňovací období překročí 36násobek průměrné mzdy. Nově se bude uplatňovat zdanění formou záloh na daň, a to 15 % z příjmů do této hranice a 23 % z částky přesahující 36násobek průměrné mzdy. Tento krok má za cíl sjednotit daňový režim rezidentů i nerezidentů a zajistit spravedlivější postup při zdaňování vysokých odměn členů orgánů právnických osob.

Výše důchodu pro rok 2026

Pro rok 2026 byla oficiálně stanovena výše základní výměry důchodu v České republice na 4 900 Kč měsíčně. To znamená, že každému příjemci důchodu – ať už jde o starobní, invalidní, vdovský, vdovecký či sirotčí důchod – bude právě tato pevná částka tvořit základní složku jeho měsíční penze.

Změny v pravidlech pro podporu v nezaměstnanosti a rekvalifikaci od 1. 1. 2026

Podpora v nezaměstnanosti se v prvních třech měsících zvyšuje nově na 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Dále pak bude ve výši 50 % a 40 % při dalším čerpání podpory. Ruší se také snížení podpory pro uchazeče, kteří ukončili zaměstnání sami nebo dohodou bez vážného důvodu. Zvýšená podpora se však netýká lidí evidovaných na Úřadu práce opakovaně několikrát do roka. Zákon také zohledňuje osoby v předdůchodovém věku, kterým poskytuje delší dobu podpory.

Zvyšuje se také procentní sazba podpory při rekvalifikaci, a to na 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Zavedení superdávky a posuzování příjmů pro slevu na manžela

V oblasti státní sociální podpory dochází k zavedení nové souhrnné dávky označované jako tzv. superdávka, která sjednocuje čtyři dosavadní typy pomoci – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Z pohledu daně z příjmů fyzických osob je podstatné, že tato dávka se nezahrnuje do vlastních příjmů manžela či manželky při posuzování nároku na slevu na dani. Hranice rozhodného příjmu pro uplatnění této slevy zůstává i nadále stanovena ve výši 68 000 Kč za zdaňovací období. Zavedení superdávky tak nemá negativní dopad na možnost uplatnění slevy na manžela či manželku, pokud jsou splněny ostatní zákonné podmínky.

Povinný příspěvek na penzijní spoření při vykonávání rizikové práce

Od 1. 1. 2026 mají zaměstnavatelé povinnost platit příspěvek na produkty spoření na stáří zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci. Jedná se o rizikovou práci, která je dle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Nárok na příspěvek zaměstnavatele vzniká, jestliže zaměstnanec v daném měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce, a to ve výši 4 % z vyměřovacího základu (základní hrubé mzdy). Pokud je směna kratší nebo delší než 8 hodin, do počtu směn se každá započatá hodina počítá jako jedna osmina směny rizikové práce. V případě, že má zaměstnanec o příspěvky zaměstnavatele zájem, musí zaměstnavateli písemně oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a musí sdělit informace o penzijní společnosti a platební údaje.  

Zaměstnavatelé mají povinnost informovat zaměstnance o právu na povinný příspěvek do 15 dní po nabytí účinnosti zákona nebo před zahájením rizikové práce. Dále mají povinnost vést podrobnou evidenci zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci, údaje o datu uplatnění práva na povinný příspěvek, údaje o počtu směn rizikové práce odpracovaných v rozhodném období a údaje o výši zaplacených povinných příspěvků za jednotlivá období a data jejich plateb. Tyto záznamy musejí být uchovávány po dobu 10 let.

Při nesplnění povinnosti vyplácení příspěvků hrozí zaměstnavatelům pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

Tento příspěvek se započítává do limitu 50 000 korun pro osvobození příjmů z příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance.

Nová pravidla hlášení cizinců na ÚP

Od 1. října 2025 vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která zavádí institut nehlášené práce, jež významně ovlivňuje zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.

Zaměstnavatel je povinen nahlásit nástup cizince do zaměstnání na úřad práce ještě před okamžikem nástupu do zaměstnání. Doposud platilo, že zaměstnavatel musel nástup zaměstnance nahlásit nejpozději v den nástupu do zaměstnání.

Ohlašovací povinnost se týká všech zaměstnavatelů a také všech typů pracovních poměrů. V případě, že nedojde k včasnému nahlášení, bude se jednat o tzv. nehlášenou práci, která je považována za přestupek, a může být uložena pokuta až do výše 3 milionů korun.

Nařízení EU  2024/1689 o umělé inteligenci (AI Act)

Od 1. února 2026 vstupuje v platnost nařízení, podle kterého jsou zaměstnavatelé, kteří v rámci své podnikatelské činnosti využívají systémy umělé inteligence, povinni zajistit dostatečnou úroveň gramotnosti v oblasti AI svých zaměstnanců. Konkrétní způsob splnění povinnosti stanoven není, ale musí být písemný záznam o proškolení zaměstnavatele.

Povinný podíl za rok 2025

Od roku 2025 došlo ke změnám odvodu do státního rozpočtu v případě nenaplnění povinného podílu ve výši 4 %. Výše odvodu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnat, odpovídá částce průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí vynásobené jedním z koeficientů:

• koeficient 1 = jeden násobek průměrné mzdy, při zaměstnávání alespoň 3 % osob OZP;
• koeficient 2 = dvojnásobek průměrné mzdy, při zaměstnávání alespoň 1 % osob OZP;
• koeficient 3 = tříapůlnásobek průměrné mzdy, při zaměstnávání méně než 1 % OZP.

Výše průměrné mzdy v národním hospodářství pro účely plnění povinného podílu za 1.–3. čtvrtletí roku 2025 činí 48 171 Kč.

Celková cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb či zadaných zakázek (vše bez DPH) se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 337 197 Kč (7 x 48 171 Kč).

Změna v základních sazbách zahraničního stravného pro rok 2026

Ministerstvo financí stanovuje s účinností od 1. 1. 2026 nové výše základních sazeb zahraničního stravného. Například u Slovenska dochází k valorizaci sazby na 40 eur, u Bulharska na 45 eur, u Německa na 50 eur či u USA na 70 USD.

Základní sazba se vztahuje na služební cesty, při nichž zaměstnanec v cizině stráví víc než 18 hodin v kalendářním dni. Jestliže je za hranicemi kratší dobu, může dostat jenom dvě třetiny sazby (od 12 do 18 hodin) nebo jenom jednu třetinu (méně než 12 hodin, ale aspoň hodinu).

Cestovní náhrady při pracovní cestě a tuzemské stravné pro rok 2026

Od 1. 1. 2026 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla, jednak náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2026 zvyšuje o desetník na 5,90 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2026 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 34,70 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu Natural 95, dále 39 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu Natural 98, za 1 litr spotřebované nafty 34,10 Kč a 7,20 Kč za 1 kilowatthodinu spotřebované elektřiny. Zaměstnanec má samozřejmě právo uplatňovat namísto vyhláškových cen náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2026 dochází rovněž ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 155 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 236 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 370 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění.

Změnila se však výše limitu pro osvobození stravování poskytnutého za jednu směnu. Limitem je 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Tato hranice tak činí 185 Kč. Poskytnutí stravenkového paušálu nebo stravování v nepeněžní podobě nad limit 129,50 Kč (70 % z 185 Kč) tedy podléhá na straně zaměstnance dani z příjmů a odvodům.

Nová definice nízkoemisního vozidla a její dopad na ocenění nepeněžního příjmu

S účinností od 1. ledna 2026 zákon o daních z příjmů (ZDP) nově výslovně vymezuje pojem „nízkoemisní vozidlo“, a to v souvislosti s oceněním nepeněžního příjmu zaměstnance, pokud mu zaměstnavatel poskytne služební auto i pro soukromé účely. Podle tohoto ustanovení se nízkoemisním vozidlem pro účely daní rozumí silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které má emise CO₂ do 50 g/km a zároveň není bezemisním vozidlem.

Tato definice je důležitá proto, že velikost zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance se odvíjí od typu poskytovaného vozidla: u běžných automobilů činí sazba 1 % vstupní ceny vozidla měsíčně, u nízkoemisních vozidel 0,5 % a u bezemisních (např. elektromobilů nebo vozidel na vodík) 0,25 % vstupní ceny.

Nové vymezení znamená, že pod definici nízkoemisního vozidla pro daň z příjmů nadále spadají i některá auta s nízkými emisemi CO₂ (např. plug‑in hybridy), pokud nepřesahují limit 50 g/km CO₂ a nejsou bezemisní.

Tato úprava tak zachovává daňové zvýhodnění pro určitá nízkoemisní vozidla i po změně definic v jiných právních předpisech a dává plátcům daně jasnější pravidla pro posuzování typu vozidla při výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance.

Kvalifikované zaměstnanecké opce

S účinností od roku 2026 dochází k zavedení nového daňově zvýhodněného režimu zaměřeného na zaměstnanecké akciové a opční programy. Podle záměru zákonodárce má toto opatření směřovat zejména k menším společnostem a má přispět především k podpoře rozvoje startupového prostředí v České republice. Při splnění zákonem vymezených podmínek nebude příjem zaměstnance vzniklý z uplatnění těchto práv podléhat okamžitému zdanění, ale dojde k odložení daňové povinnosti. V návaznosti na tento režim zákon ukládá zaměstnavatelům povinnost oznámit příslušné skutečnosti správci daně, a to ve lhůtě stanovené pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Zpřesnění podmínek pro poskytování zaměstnaneckých benefitů

Dochází k vymezení a zpřesnění okruhu nepeněžitých plnění, která mohou být zaměstnancům poskytována jako daňově osvobozené benefity. Jedná se zejména o příspěvky na sportovní aktivity, zdravotní péči, kulturu, rekreaci a další obdobné oblasti, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují. Daňové zvýhodnění se však nebude vztahovat na taková nepeněžitá plnění, jež svou povahou nahrazují mzdu, plat, odměnu nebo kompenzaci ušlého příjmu.

Daňové uplatnění úroků z úvěru bytového družstva členy družstva

Od 1. 1. 2026 se zavádí daňová úleva, která umožní členům bytových družstev odečítat od základu daně úroky z úvěru, který jejich družstvo čerpalo na financování bytové potřeby. Dosud mohli lidé uplatnit odpočet úroků pouze z vlastních hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření, ale nově se to rozšiřuje i na úroky, které družstvo platí bance nebo stavební spořitelně za půjčku na dům či byt. Podmínkou je, že je daný byt užíván k trvalému bydlení a že člen zaplatil úroky připadající na jeho podíl v družstvu; maximální roční limit odpočtu zůstává 150 000 Kč. Tato změna má sjednotit pravidla pro bydlení ve vlastním a družstevním bytě a podpořit dostupnost družstevního bydlení v době rostoucích cen nemovitostí.

Změny v daňovém uplatnění darů v souvislosti s Lex Ukrajina

V souvislosti s tzv. Lex Ukrajina a dalšími novelami daňových předpisů se pro zdaňovací období roku 2026 i nadále zachovává možnost snížit si základ daně o hodnotu bezúplatných darů až do výše 30 % základu daně pro fyzické i právnické osoby. Tento zvýšený limit byl původně zaveden jako dočasné opatření a následně prodlužován právě i kvůli potřebě podpory pomoci spojené s konfliktem na Ukrajině. Pro fyzické osoby platí nadále i standardní podmínky – aby bylo možné dar započítat, musí jeho celková hodnota ve zdaňovacím období překročit minimální částku nebo stanovený procentní podíl základu daně. Zachování hranice 30 % tak umožňuje dárcům uplatnit významnější daňovou úlevu, než by odpovídalo běžnému limitu, který je nižší.