Přeskočit na hlavní obsah

Právní důsledky generativní AI

Ve spolupráci s Deloitte AI Institute se zaměřujeme na otázky duševního vlastnictví, ochrany údajů, smluv pro korporace a politiku generativní umělé inteligence.

Současné nadšení pro přijetí umělé inteligence je částečně poháněno příchodem generativní umělé inteligence.

Ačkoli se definice mohou lišit, nařízení EU o umělé inteligenci definuje generativní umělou inteligenci jako „základní modely používané v AI systémech, které jsou speciálně určeny k vytváření obsahu, jako je složitý text, obrázky, zvuk nebo video, s různými úrovněmi autonomie.“ (Čl. 28b (4) AI Act)

Jak se firmy snaží využít těchto nových nástrojů, mohou se objevit potenciální obavy pro zúčastněné strany v podniku, zejména pro právníky a odborníky na dodržování předpisů.

Obecně platí, že úkolem vedoucího právního pracovníka při zkoumání používání generativní AI je kvalifikovaně poradit zúčastněným stranám (tj. vedoucím pracovníkům podniku, kolegům z vedení, představenstvu a dalším) ohledně rizik spojených s obchodními aplikacemi generativní AI. K tomu je užitečné pochopit, jak funguje generativní umělá inteligence a jaká rizika tato technologie může přinášet.

Zde se podíváme na některé běžné právní problémy, které se objevují v oblasti generativní umělé inteligence. Vzhledem k tomu, že regulační rámce týkající se generativní umělé inteligence jsou v počátečních fázích a rychle se vyvíjejí, tento článek se vyhýbá komplexnímu rozboru stávajících nebo navrhovaných regulací, s výjimkou případů, kde konkrétní příklad může lépe objasnit relevantní rizika. A v kompletním reportu je toho ještě více.

Prozkoumejte právní důsledky