Balíček EU pro boj proti praní peněz

The Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism (AMLA) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA) je klíčovou institucí v novém rámci EU pro AML/CTF.

Hlavní odpovědnosti AMLA:

• Přímý dohled: Od roku 2028 bude AMLA přímo dohlížet na vybranou skupinu vysoce rizikových finančních subjektů působících v několika členských státech EU, které budou identifikovány na základě harmonizované metodologie hodnocení rizik.
• Nepřímý dohled a koordinace: AMLA bude nepřímo dohlížet na další finanční a nefinanční sektory prostřednictvím koordinace národních orgánů a stanovovat společné standardy a postupy a podporovat jednotný přístup k dohledu.
• Podpora FIU: AMLA bude podporovat finanční zpravodajské jednotky (FIU) tím, že usnadní společné analýzy přeshraničních podezřelých aktivit, bude spravovat informační systém FIU.net a posílí výměnu osvědčených postupů.

Důležité je, že AMLA nenahradí národní dozorové orgány nebo FIU, ale bude působit jako centrální koordinační orgán, který zajistí efektivní a konzistentní aplikaci pravidel AML/CFT v celé EU.

Nařízení o boji proti praní peněz, účinné od července 2024, the Anti-Money Laundering Regulation (AMLR) , představuje významný posun v boji EU proti finanční kriminalitě. AMLR nahrazuje předchozí přístup založený na směrnicích, je to přímo aplikovatelné nařízení, které zajišťuje konzistenci mezi všemi členskými státy EU.

Klíčové dopady AMLR:

• Použitelnost a rozsah: Nové nařízení AMLR bude přímo použitelné všemi členskými státy EU od července 2027 (s některými výjimkami účinnými od července 2029), čímž se eliminuje potřeba samostatných národních legislativ a zajišťuje se konzistence. Nařízení navíc rozšiřuje svou působnost na dříve neregulované subjekty, jako jsou crowdfundingové platformy, fotbalové kluby a agenti a další vysoce rizikové sektory, čímž se rozšiřuje okruh povinných subjektů.
• Harmonizovaná kontrola klienta (CDD): Nařízení standardizuje požadavky CDD (customer due diligence) mezi všemi členskými státy EU a zajišťuje konzistentní přístup k identifikaci a ověřování zákazníků. Připravované regulační a implementační technické standardy upřesní požadavky, zatímco pokyny AMLA zajistí jejich jednotné chápání mezi všemi povinnými subjekty. Standardizované formáty pro oznamování podezřelých transakcí a předkládání informací do registrů skutečných vlastníků dále zefektivní úsilí AML v celé EU.
• Jasná pravidla ohledně skutečného vlastnictví: Definice a prahová hodnota pro skutečné majitele jsou harmonizovány v celé EU. Nyní jsou za skutečné vlastníky považovány osoby držící 25 % nebo více (ve srovnání s předchozím „více než 25 %“) podílů, hlasovacích práv nebo kontroly.
• Zesílená hloubková kontrola (EDD): Nařízení AMLR zavádí povinnosti EDD k zmírnění rizik spojených s vysoce rizikovými zákazníky a transakcemi, včetně těch, které se týkají zemí představujících hrozbu pro EU. Členské státy si zároveň zachovávají možnost uložit další požadavky nad rámec opatření EU, pokud to považují za nutné. Nařízení dále rozšiřuje definici politicky exponovaných osob (PEP) také o vedoucí představitele regionálních a místních orgánů. Mezi rodinné příslušníky jsou nyní také zahrnuti i sourozenci, aby byla podchycena potenciální rizika finanční kriminality i v širším rodinném kruhu. Vzhledem k rizikům, která jsou často spojena s významným majetkem, nařízení vyžaduje také zesílenou kontrolu pro osoby s vysokým jměním. To zahrnuje přísnější a důkladnější prověřování původu jejich prostředků a celkového majetku.
• Limit pro platby v hotovosti: V celé EU je stanoven maximální limit 10 000 eur pro platby. Členské státy se mohou rozhodnout pro zavedení nižších limitů na základě svých národních hodnocení rizik.

Harmonizací pravidel o skutečném vlastnictví a posílením kontroly vysoce rizikových třetích zemí nařízení AMLR spolu s dohledovou rolí AMLA zdůrazňuje závazek EU k silnému a jednotnému režimu AML/CTF a zdůrazňuje důležitost transparentnosti a dodržování předpisů při ochraně finančního systému EU.

Zatímco AMLR zavádí přímo aplikovatelné pravidla, AMLD6 se zaměřuje na institucionální rámec AML/CFT, který vyžaduje transpozici do národního práva do 10. července 2027. Zatímco ustanovení směrnice mají různé termíny transpozice v závislosti na konkrétním problému, obecně musí členské státy implementovat směrnici do 10. července 2027, kdy bude zrušena AMLD 4, změněná směrnicí AMLD 5.

Klíčové aspekty AMLD6 zahrnují:

• Centrální registry skutečného vlastnictví: AMLD6 zavádí požadavky na robustnější registry skutečných majitelů, bankovních účtů a nemovitostí, které usnadní sdílení informací a přístup k nim pro národní orgány a další zainteresované strany. Tyto registry musí být ověřeny z hlediska přesnosti a propojeny v celé EU a budou přístupné úřadům, povinným subjektům a osobám s oprávněným zájmem, jako jsou novináři a organizace občanské společnosti.
• Posílená role FIU: Směrnice posiluje pravomoci finančních zpravodajských jednotek (FIU) tím, že jim umožňuje lepší přístup k informacím a rozšiřuje jejich analytické schopnosti. Tyto změny zahrnují okamžitý přístup k finančním, administrativním a právním údajům, schopnost pozastavit transakce a posílení spolupráce prostřednictvím modernizovaného systému FIU.net.
• Dohled založený na riziku: AMLD6 vyžaduje, aby dozorové orgány uplatňovaly při dohledu nad povinnými subjekty přístup založený na riziku. To zahrnuje pravomoc ukládat sankce a povinnost hlásit podezřelé aktivity. AMLD6 dále klade důraz na hodnocení rizik na unijní úrovni i národní úrovni a motivuje členské státy k aktivnímu zmírňování identifikovaných rizik.

Celkově AMLD6 usiluje o posílení infrastruktury EU v oblasti AML/CFT prostřednictvím harmonizovaných mechanismů a posílené spolupráce mezi členskými státy.

Dne 9. června 2023 EU zveřejnila přepracované nařízení o převodech peněžních prostředků II (WTR II), které vstoupilo v platnost 30. prosince 2024. Toto nařízení ruší stávající revidované nařízení o převodech peněz a rozšiřuje tzv. pravidlo Travel Rule vedle tradičních fondů také na převody kryptoaktiv, čímž zajišťuje komplexní regulační sladění v celé EU.

WTR II v podstatě vyžaduje, aby informace o odesílateli a příjemci doprovázely všechny převody, ať už se jedná o tradiční fondy, nebo kryptoaktiva. Poskytovatelé služeb kryptoaktiv (CASP) musí tyto informace poskytovat národním orgánům, aby tak napomohli vyšetřování praní peněz (AML) a financování terorismu (CFT). Výjimky platí pro převody mezi osobami, které nezahrnují CASP, a převody mezi CASP jednajícími vlastní jménem.

Nařízení také ukládá CASP povinnosti ohledně self-hosted peněženek a vyžaduje dodržování procesů „Poznej svého zákazníka“ (KYC), a to zejména pro transakce přesahující 1 000 eur. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) poskytne pokyny k implementaci, včetně požadavků na uchovávání dat.

Zatímco WTR II zvyšuje dohled nad finančními transakcemi, mohou přijít výzvy v oblasti přeshraničních transakcí, když CASP z EU spolupracují se subjekty mimo EU, které nemají srovnatelná opatření AML/CFT.