Ropný šok není jen o cenách pohonných hmot

Vyšší ceny ropy nepůsobí na světovou ekonomiku jen přes dražší benzin a naftu. Jsou především plošným nabídkovým šokem, který zvyšuje výrobní i dopravní náklady téměř ve všech odvětvích. Ropa vstupuje do chemie, plastů, hnojiv, letectví, námořní dopravy i logistiky, takže její zdražení rychle prodražuje široké spektrum zboží a služeb. Firmám klesají marže, a pokud mají dostatečnou tržní sílu, přenášejí vyšší náklady do cen. Tím se zesilují inflační tlaky i mimo energetickou složku spotřebitelského koše.

Druhým kanálem je oslabení reálných příjmů domácností. Když rostou výdaje na energie, vytápění, dopravu, ale i na zboží vyráběné z ropných derivátů, zbývá méně peněz na ostatní spotřebu. Domácnosti proto omezují nákupy zbytného zboží, služeb, cestování či vybavení domácností. Vyšší ceny ropy tak působí jako skrytá daň, která tlumí poptávku a zpomaluje hospodářský růst, zejména v ekonomikách závislých na dovozu energie.

Významný je i dopad na měnovou politiku. Centrální banky obvykle nemohou ropný šok samy odstranit, ale musí reagovat na jeho druhotné efekty. Pokud zdražení ropy zvyšuje jádrovou inflaci nebo inflační očekávání, roste pravděpodobnost déle zvýšených úrokových sazeb. ČNB si už na začátku roku pomalu začala vytvářet prostor pro další snížení sazeb, ale Írán jí trochu vzal vítr z plachet. Sazby PRIBOR, které ještě před dvěma týdny s možným snížením sazeb ČNB počítaly, nyní opět stoupají. To dále zdražuje úvěry pro firmy i domácnosti, omezuje investice a ochlazuje realitní trhy. Výsledkem může být nepříjemná kombinace slabšího růstu a vyšší inflace.

Růst cen ropy zároveň přerozděluje příjmy mezi zeměmi. Exportéři ropy získávají vyšší příjmy, zatímco dovozci čelí zhoršení obchodní bilance, tlaku na měny a vyšším nákladům financování. Zranitelné jsou hlavně rozvíjející se ekonomiky s vysokým dovozem energie a slabší měnou. Vyšší ceny ropy tedy mohou zhoršit fiskální pozici států, zvýšit vnější nerovnováhy a přes finanční trhy posílit globální nejistotu.

V souhrnu jde o šok, který zvyšuje inflaci, snižuje kupní sílu, omezuje investice a zhoršuje vyhlídky světového růstu.