Očekávaná restrukturalizace ČEZ

Jedním z klíčových bodů programu české vlády je dlouhodobě snaha o posílení kontroly nad energetickou skupinou ČEZ. Aktuální návrhy nyní přinášejí první konkrétnější obrysy, jak by tento proces mohl prakticky probíhat.

Představenstvo ČEZu schválilo záměr, kde zákaznický segment převezme nově vytvořená Dceřiná společnost pro zákaznický segment (DSZS). Ta by měla zahrnovat distribuci, obchod, prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům i související služby, například v oblasti telekomunikací či inteligentního řízení spotřeby energie. Dokončení tohoto kroku je plánováno do konce prvního čtvrtletí roku 2027.

Po oddělení DSZS by ve zbytku skupiny zůstaly především klíčové segmenty výroby a těžby. ČEZ zároveň zvažuje prodej až 49% podílu v nové společnosti, a to buď prostřednictvím IPO, nebo přímého prodeje investorům. Ve strategických entitách si přitom chce ponechat minimálně 51% kontrolu.

Klíčovou otázkou zůstává financování případného odkupu podílů minoritních akcionářů. Při ceně 1 200 Kč za akcii dosahuje jejich podíl hodnoty přibližně 194 miliard korun. Pokud by ČEZ nabídl prémii ve výši 30 %, celkové náklady by mohly vzrůst až na 250 miliard korun.

Podle výroční zprávy za rok 2025 generují segmenty uvažované pro převod do DSZS zhruba 40 % EBITDA skupiny a zároveň představují přibližně polovinu jejích kapitálových investic. Pokud bychom zjednodušeně předpokládali, že DSZS bude tvořit 40 % celkové hodnoty ČEZu, prodej 49% podílu by mohl vynést zhruba 130 miliard korun. Zbývající prostředky by bylo možné získat prostřednictvím dluhového financování.

Současný poměr čistého dluhu k EBITDA činí přibližně 1,6, přičemž strategie VIZE 2030 počítá s udržením této hodnoty pod hranicí 3,5. To teoreticky vytváří prostor až kolem 250 miliard korun dodatečné dluhové kapacity, která je určena pro další investice, ale mohla by být využita pro financování transakce.

Alternativní scénář by přestavovala výplata mimořádné dividendy z výnosů prodeje DSZS. V takovém případě by stát mohl získat přibližně 90 miliard korun, přičemž hodnota podílu minoritních akcionářů by se ve zbylé výrobní části pohybovala kolem 115 miliard korun. Zestátnění výrobní části ČEZu by poté mohlo státní rozpočet vyjít místo původně odhadovaných 200 až 250 miliard výrazně levněji, a to na přibližně 30 až 60 miliard korun.

Zestátnění ČEZu má své zastánce i kritiky. Mezi hlavní obavy patří riziko politického tlaku na umělé snižování cen energií či potenciálně nižší efektivita řízení státní firmy. Na druhé straně by stát získal větší flexibilitu při realizaci strategických investic, jako je výstavba nových jaderných bloků nebo rozvoj těžby lithia, aniž by musel výnosy z projektů sdílet s minoritními akcionáři.

Současný návrh představuje první konkrétní krok k možné transformaci celé skupiny. Řada klíčových otázek však zůstává otevřená a bude pravděpodobně předmětem dalších jednání i diskuse s investory. Důležitým milníkem bude mimo jiné valná hromada svolaná na 1. června, na níž má stát díky většinovému podílu dostatek hlasů k prosazení zásadních rozhodnutí.