Pospíchej pomalu

Ekonomika opět roste. Není to žádný sprint, ale po předchozích hubených letech je zvýšení HDP o 2,5 procenta v první polovině letošního roku solidní výsledek. Nad dlouhodobým výhledem ovšem setrvávají brzdy v podobě stárnutí populace, dlouhodobě klesající růst produktivity výrobních faktorů a nízké investice do školství, vědy a výzkumu. Růst ekonomiky také zpomalují strukturální problémy a klesající konkurenceschopnost Německa a dalších klíčových obchodních partnerů.

K současnému růstu přispívá zotavení poptávky domácností z inflační krize v letech 2022 a 2023. Mzdy už druhým rokem rostou rychleji než ceny v obchodech a spotřební výdaje domácností se také reálně zvyšují. Přesto mzdy ani spotřeba domácností nedorovnaly úroveň, jíž dosahovaly před sérií krizí na konci roku 2019.

Slabým místem české ekonomiky zůstávají investice. V meziročním srovnání již šest čtvrtletí v řadě klesají. Při zvýšení zdanění firem a úrokových sazeb by nás to nemělo překvapovat. V rámci fiskální konsolidace se zvýšila daně z příjmu právnických osob o dva procentní body. ČNB musela zareagovat na inflaci zpřísněním měnové politiky. Jenže vystrašená inflací zapomněla včas a důsledně zareagovat snižováním úrokových sazeb, aby podpořila investice a růst ekonomiky, poté co inflace odezněla.

Brzdou je pro nás také Německo. HDP naše hlavního obchodního partnera již třetím rokem klesá. Výsledkem kombinace rostoucí domácí poptávky a slabé zahraniční poptávky je logicky zhoršení salda zahraničního obchodu.

V relaci k průměru EU by měl letos dosáhnout HDP na obyvatele podle parity kupní síly 93 procent. V roce 2019 jsme však již byli na 95 procentech, o rok později dokonce na 96 procentech unijního průměru. Zatímco Česko stále čeká na křižovatce, mílovými kroky se blíží Polsko, dokonce i Rumunsko. V případě spotřeby na obyvatele podle parity kupní síly, coby ukazatele životní úrovně, nás obě země podle dat Eurostatu již předstihly a vzdalují se nám.