Přeskočit na hlavní obsah

Gen Z a mileniály brzdí finance. Největším problémem zůstává bydlení

Více než polovina českých příslušníků Gen Z (53 %) i mileniálů (62 %) odkládá zásadní životní rozhodnutí z důvodu vlastní nepříznivé finanční situace. Největší obavy mají mladí ohledně životních nákladů a nedostupného bydlení. Třetina zástupců obou generací zároveň uvádí, že pociťuje permanentní nebo téměř permanentní stres. Vyplývá to z nejnovějšího vydání průzkumu poradensko-technologické společnosti Deloitte.

„Může se zdát, že čeští mileniálové a Gen Z odkládají zásadní životní rozhodnutí, anebo se jim do určité míry vyhýbají. Opak je ale pravdou. V dnešním světě plném nejistot a neustálých změn pouze přijímají jiný přístup – jednají o důležitých věcech s rozvahou a promyšleně,“ vysvětluje Andrea Černá, expertka na HR trendy a manažerka ve společnosti Deloitte.

Průzkum Deloitte Gen Z & mileniálové ukázal, že čeští mileniálové a příslušníci generace Z vyjadřují v současnosti největší obavy v souvislosti s životními náklady (43 % mileniálů, 35 % Gen Z), politickou nestabilitou, válkami a mezinárodními konflikty (31 % mileniálů, 23 % Gen Z). Mileniálové se dále obávají obecného směřování Česka (20 %), zatímco Gen Z má především starost o duševní zdraví své generace (20 %).

„Odpovědi obou generací odrážejí vnímání současné geopolitické situace i domácího politického dění. Význam tohoto tématu oproti loňsku výrazně vzrostl. Zatímco loni považovala otázku politické nestability za důležitou čtvrtina mileniálů a u generace Z se neobjevila mezi třemi nejzásadnějšími tématy, letos představuje pro obě skupiny druhou nejčastější obavu. Zajímavé je srovnání se světem. V globálu představuje pro mileniály druhé nejdůležitější téma osobní bezpečnost a obava z kriminality, a až poté politická nestabilita. I pro Gen Z je druhou největší obavou kriminalita a osobní bezpečnost, dále nezaměstnanost, duševní zdraví jejich generace, a teprve potom téma politické nestability,“ vyjmenovává rozdíly Andrea Černá.

V souvislosti s finanční nejistotou čeští mileniálové i příslušníci generace Z nejčastěji uvádějí, že si nemohou dovolit vlastní bydlení. Tento problém zmiňuje 55 % mileniálů a 59 % generace Z, což je výrazně více než u jejich vrstevníků ve světě (40 % mileniálů a 51 % generace Z). Současně téměř polovina respondentů z obou generací v Česku i ve světě uvedla, že žije doslova od výplaty k výplatě (přibližně 47 %). Finanční nejistotu pociťuje 49 % českých mileniálů a 38 % příslušníků Gen Z, zatímco ve světě tuto situaci podobně vnímá přibližně 45 % respondentů z obou generací. Každý měsíc má navíc problémy s pokrytím všech výdajů pětina českých příslušníků generace Z a více než čtvrtina mileniálů. V obou případech se však jedná o nižší podíl než ve zbytku světa, kde se s touto situací potýká celá třetina všech respondentů z řad mladé generace.

„Česko se už několik let řadí mezi země s nejhorší dostupností nového bydlení v Evropě. Nejvíce tato situace dopadá právě na mladou generaci. Stejně jako loni, ani letos zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle zlepšit. Pokud chceme tento trend zvrátit, budeme potřebovat mnohem intenzivnější bytovou výstavbu a současně jednodušší schvalovací procesy,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte.

Dostupnost bydlení zároveň významně ovlivňuje kariérní rozhodování mladých lidí v Česku, a to více než u jejich vrstevníků v zahraničí. U českých příslušníků generace Z ovlivňuje toto téma kariérní rozhodování v 74 % případů, zatímco u respondentů ze zbytku světa jde o 69 %. Podle údajů z průzkumu má dostupnost bydlení pohledem českých mileniálů vliv na kariérní rozhodování v 71 % případů. Stejný názor má 64 % jejich zahraničních vrstevníků.

Stav duševního zdraví se zlepšuje, stres ale přetrvává

Data průzkumu dále ukazují, že více než polovina českých respondentů Gen Z i mileniálů hodnotí své duševní zdraví jako dobré nebo velmi dobré (59 % Gen Z, 55 % mileniálů). Přibližně čtvrtina respondentů ho hodnotí neutrálně (23 % Gen Z, 25 % mileniálů) a jako špatné nebo velmi špatné jej vnímá přibližně pětina dotázaných (17 % Gen Z, 21 % mileniálů).

Pokud se jedná o konkrétní pocity, ve stresu se neustále, nebo po většinu času, cítí 32 % mileniálů a 29 % příslušníků generace Z. Rozdíl oproti loňsku je v tom, že zatímco u Gen Z výrazně ubylo respondentů, kteří se potýkají s permanentním nebo téměř permanentním stresem (-11 %), u mileniálů jejich podíl naopak vzrostl (+10 %). Mezi hlavní faktory stresu u obou generací patří obavy z dlouhodobé finanční budoucnosti (40 % Gen Z, 39 % mileniálů) a také zdraví a míra spokojenosti v jejich vlastních rodinách (36 % Gen Z, 31 % mileniálů). U Gen Z stres dále souvisí zejména s rodinnými a osobními vztahy, prací a každodenní finanční situací. Mileniálové pak výrazněji zmiňují války a geopolitické konflikty, fyzické zdraví a následně rodinné a osobní vztahy.

„Navzdory narůstajícím vnějším tlakům si velká část mladých z generace Z i mileniálů zachovává pozitivní pohled na budoucnost. Obě generace jsou letos optimističtější ohledně své osobní finanční budoucnosti než ohledně širší ekonomiky. Platí, že se duševní zdraví zlepšuje, ale stres zůstává u mladých lidí každodenní realitou,“ shrnuje expertka Deloitte Andrea Černá.

Průzkum Deloitte Gen Z & mileniálové je unikátní a svého druhu nejrozsáhlejší šetření mezi nejmladšími generacemi, který poradensko-technologická společnost Deloitte každoročně opakuje. Aktuálního průzkumu (2026), realizovaného již popatnácté, se zúčastnilo celkem 22 595 respondentů z generace Z a mileniálů ze 44 zemí, včetně České republiky. Sběr dat proběhl na přelomu roku 2025 a 2026. Jak je definováno v samotné studii, respondenti z generace Z se narodili mezi lednem 1995 a prosincem 2007. Respondenti z generace mileniálů pak mezi lednem 1983 a prosincem 1994.