Dostupné bydlení v Dánsku

Nejdostupnější nové bydlení je k dostání v Norsku a Dánsku, kde je k jeho koupi potřeba ekvivalent méně než pěti hrubých ročních platů – v Norsku 4,8 a v Dánsku, kde je nové bydlení nejdostupnější, jen 4,7.

Hlavní města: nejdražší je Amsterdam

Kupující v Amsterdamu musí na průměrné bydlení našetřit 15,1 průměrných hrubých ročních platů, tedy o 0,7 méně než loni. Přesto Amsterdam zůstává v poměru hrubého příjmu a ceny za metr čtvereční městem s nejméně dostupným bydlením. V Nizozemsku lze získat hypotéku až do 100% výše hodnoty nemovitosti a zároveň využívat daňových výhod, například odpočtu úroků z hypotéky, a náklady na nové bydlení tak snížit. Všechny tyto faktory nákup nemovitostí v Nizozemsku usnadňují, což dokazuje, že srovnání výhradně na základě hrubého příjmu nemusí plně odrážet reálnou dostupnost bydlení. 

Druhá nejdražší Praha, nejdostupnější Řím 

Další dvě místa na žebříčku zaujímají Praha a Bratislava. Oproti loňsku, kdy Pražané museli v průměru ušetřit ekvivalent 14,3 hrubého ročního platu, je to letos 13,5. Naopak v Aténách byl loni na nové bydlení potřeba ekvivalent 12,3 hrubých ročních platů, letos se však vyšplhal na 13,3.

Lidé v Bratislavě, Dublinu, Bělehradě, Budapešti, Lublani, Kodani, Varšavě, (vnitřním) Londýně a Záhřebu by na nový byt museli uspořit částku odpovídající 8 až 13 průměrným hrubým ročním platům.

Druhým nejdostupnějším městem pro pořízení nového bydlení je Oslo. Titul města s nejdostupnějším bydlením opět získal Řím, kde je na průměrný byt přibližně potřeba 6,9 průměrných hrubých ročních platů.

Hypoteční trhy v Evropě

Nízká průměrná zadluženost domácností je v Maďarsku, Rumunsku, Řecku, Slovinsku a Chorvatsku, kde v poměru k disponibilnímu příjmu domácností činí méně než 30 % celkových nesplacených úvěrů na bydlení.

Státům střední Evropy, jako je Česká republika, Rakousko nebo Slovensko, se daří udržovat soukromou úroveň zadlužení domácností mezi 40 a 60 %.

Na dvou největších rezidenčních trzích v Evropě – ve Francii a Německu – se míra soukromého zadlužení domácností stále drží pod úrovní 80 %.

Na druhém konci spektra s nejvyšším zadlužením domácností stojí Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Zatímco v Dánsku se zadlužení pohybuje pod úrovní 170 %, v Norsku a Nizozemsku se dluh vyšplhal téměř na 180 %.

Z porovnání průměrných sazeb hypoték vyplývá, že nejvyšší sazby mají v Polsku (8,1 %), Rumunsku (7,7 %), Maďarsku (7,4 %) a Srbsku (6,8 %). Průměrnou úrokovou sazbu hypoték nad 4,5 % lze nalézt i v České republice (5,9 %), Dánsku (5,2 %), Bosně a Hercegovině (4,9 %), Norsku (4,8 %), Itálii a Spojeném království (obě země 4,7 %). 

Naopak nejnižší průměrné sazby hypoték byly zaznamenány v Bulharsku (2,5 %), Španělsku (3,1 %), Belgii a Chorvatsku (3,3 %), Francii, Slovinsku a Portugalsku (3,6 %), Izraeli a Slovensku (3,8 %) a v Rakousku (3,9 %).

Jiné město, jiná kategorie

Nejnákladnější země a města:

• Nejdražší zemí z průzkumu pro koupi nového bydlení v roce 2023 zůstává Izrael.
  
• V Evropě je nejdražším městem s cenou 14 900 eur za metr čtvereční Paříž.

Výrazné navýšení cen:

• Ze všech sledovaných měst zaznamenala největší meziroční procentuální nárůst cen nových bytů mezi lety 2022 a 2023 Marseille.
• Největší meziroční nárůst cen nových bytů zaznamenala Budapešť s nárůstem o 13,9 %.
  

Cenová dostupnost:

• S nejvyššími násobky své hrubé roční mzdy se při nákupu nového bydlení potýkají obyvatelé České republiky.