Jsou pacienti motivováni k tomu, aby využívali digitální technologie pro prevenci a zdravotní péči? Které faktory ovlivňují rozhodnutí, zda (ne)využít mobilní aplikace k monitorování stavu chronických onemocnění? A kdo to vlastně je, Pacient budoucnosti?
Máme za sebou fázi zrychlené digitalizace ve zdravotnictví akcelerovanou pandemií covidu-19. Nyní je potřeba řešit dlouhodobý vliv využívání digitálních nástrojů, zájem ze strany pacientů i rozhodování o dalších investicích do digitalizace zdravotní péče. Novým standardem se stává propojení tradičních a digitálních přístupů, a to je přesně to, co Pacient budoucnosti očekává – konzistentní prožitek napříč všemi systémy, jejich synergii a vzájemné doplňování.
Podle výsledků studie Deloitte pacienti nejvíce důvěřují veřejným a soukromým poskytovatelům zdravotní péče a laboratořím. Více než 75 % pacientů je sice ochotno sdílet informace o svém zdravotním stavu, přitom ale pouze 41 % je ochotno sdílet svá data s technologickými firmami a startupy. Do popředí zájmu se tak dostává ochota pacientů sdílet svá osobní data se všemi poskytovateli zdravotní péče.
Za tři hlavní nevýhody používání zdravotnických mobilních aplikací respondenti označili neochotu sdílet informace o svém zdravotním stavu s vlastníkem aplikace (42 % respondentů), obavy o sdílení citlivých informací bez vědomí pacienta (40 %) a obavy o bezpečnost dat (39 %).
Studie Deloitte Pacient budoucnosti zkoumala mezi respondenty z 11 evropských zemí včetně Česka jejich návyky v oblasti zdravého životního stylu, wellbeingu a zdraví a přístup k využívání digitálních technologií ve zdravotní péči. Na základě úrovně digitalizace a péče o zdraví pak definovala dva archetypy pacientů.
První je Pacient tradiční, který v populaci zaujímá 49 % a typické pro něj je, že využívá až 4 mobilní aplikace zaměřené na zdravý životní styl a zdravotní péči anebo při péči o své zdraví vykonává 4–8 aktivit. Naproti tomu Pacient budoucnosti využívá 5 či více aplikací anebo vykonává až 11 aktivit. V Česku stále převažuje Pacient tradiční (55 %). Napříč všemi zeměmi lze vypozorovat největší posun k Pacientovi budoucnosti mezi ženami z generace mileniálů, velkou motivací k zařazení digitálních technologií do péče o své zdraví jsou také chronická onemocnění.
1. V péči o zdraví využívá technologie, v diagnostice onemocnění ale zůstává konzervativní
2. Motivací pro sdílení lékařských dat je starost o zdraví, vliv mají ale i finanční důvody
3. O své zdraví se zajímá, pokud mu „sednou“ digitální technologie
4. Pečuje o své fyzické i duševní zdraví
5. Digitálním technologiím jsou více otevřeni pacienti s chronickým onemocněním
Data pocházejí z průzkumu mezi 11 000 respondenty ve věku 18 až 65 let z 11 evropských zemích (Česká republika, Slovensko, Rakousko, Německo, Maďarsko, Rumunsko, Francie, Portugalsko, Švédsko, Polsko a Turecko). Cílem bylo zjistit přístup k využívání digitálních nástrojů ve zdravotní péči – identifikovat a popsat návyky respondentů ve vztahu ke zdraví, wellbeingu i digitálním technologiím. V průzkumu byly nejpočetněji zastoupeny ženy ze skupiny mileniálů, které pracují ve středních a velkých společnostech a mají diagnózu chronického onemocnění.