Přeskočit na hlavní obsah

CBAM v automotive: Když se ceny dovozu promítají do každého šroubku

Evropský automobilový průmysl je jedním z pilířů kontinentální ekonomiky. Přímo zaměstnává přes 13 milionů lidí, generuje zhruba 7 % HDP Evropské unie a odpovídá za třetinu celosvětových výdajů na výzkum a vývoj v sektoru. V regionu střední a východní Evropy je jeho role ještě výraznější – v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku tvoří automotive páteř průmyslové produkce i exportu. Kolem velkých montážních závodů vyrostly hustě propojené dodavatelské řetězce, ve kterých operují tisíce firem, od dodavatelů 1. úrovně (tzv. Tier 1) až po specializované strojírenské podniky.

Právě do těchto řetězců teď vstupuje nová proměnná.

Auto není CBAM zboží. Ale šrouby, rámy, disky a chladiče uvnitř něj – ty ano.

Od 1. ledna 2026 vstoupil mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) do své definitivní fáze. To, co bylo dva roky pouhým reportingem, se mění v platební povinnost. Dovozci oceli, hliníku a dalších materiálů do EU musí nově nakupovat CBAM certifikáty – a jejich cena v prvním čtvrtletí 2026 byla Evropskou komisí stanovena na 75,36 eur za tunu CO₂e.

CBAM se nevztahuje na hotová vozidla. Vztahuje se na materiály a komponenty, ze kterých jsou vozidla vyrobena. Ocel na podvozky. Hliník na rámy a bateriové skříně elektromobilů. Šrouby, matice, trubky, plechy. A právě tyto materiály firmy v CEE regionu ve velkém importují – z Indie, Číny, Turecka či jihovýchodní Asie.

Nejde přitom jen o velké OEM. Střední firma, která dováží ocelové tyče z Asie a vyrábí z nich komponenty pro automobilky, je zasažena stejně jako koncern s miliardovým obratem. Existuje výjimka: pokud celkový roční dovoz CBAM zboží nepřesáhne 50 tun, firma nemusí být registrovaným CBAM deklarantem.

CBAM ve 30 vteřinách

Princip CBAM je jednoduchý: pokud evropský výrobce platí za své emise v rámci systému EU ETS, dovozce ze třetí země by měl platit ekvivalent. Jinak má zahraniční výrobce nefér cenovou výhodu – a emise se jen přesouvají za hranice EU místo toho, aby klesaly.

CBAM se aktuálně vztahuje na šest sektorů: železo a ocel, hliník, cement, hnojiva, vodík a elektřinu. Dovozce musí za každou tunu CO₂e obsaženou v importovaném zboží nakoupit certifikát CBAM, jehož cena se odvíjí od aktuální ceny povolenek EU ETS.

Co je klíčové: platba za CBAM certifikáty se nezavádí skokově, ale postupně. Výsledná platba se vypočte ze tří složek: obsažené emise importovaného zboží minus odpočet bezplatné alokace (CBAM faktor × benchmark pro daný produkt) minus případná uhlíková cena zaplacená ve třetí zemi. Do výpočtu vstupuje tzv. CBAM faktor, který určuje, jaká část bezplatné alokace emisních povolenek (z EU ETS) se odečte od obsažených emisí importu. V roce 2026 je tento odpočet ještě velmi vysoký (97,5 %), takže výsledná platba je relativně nízká. Ale rok od roku klesá, až v roce 2034 zmizí úplně a dovozce zaplatí za plný objem obsažených emisí.

CBAM faktor – postupné snižování bezplatné alokace
CBAM faktor – postupné snižování bezplatné alokace

Rok

CBAM faktor (odpočet bezplatné alokace)

2026

97.5 %

2027

95 %

2028

90 %

2029

77.5 %

2030

51.5 %

2031

39 %

2032

26.5 %

2033

14 %

2034

0 %

CBAM faktor se aplikuje na referenční hodnotu (benchmark) pro daný produkt a výrobní postup. Výsledný odpočet se odečte od obsažených emisí a dovozce platí za zbytek. Čím nižší CBAM faktor, tím vyšší platba.

Odpočet i benchmark jsou dány legislativou. Ale obsažené emise – první a nejdůležitější složka výpočtu – závisí na tom, jaká data dovozce použije. A právě to je zásadní rozhodnutí.

Standardní vs. skutečné emise – klíčový rozdíl, který určuje, kolik zaplatíte

CBAM rozlišuje dva způsoby, jak určit obsažené emise v importovaném zboží:

Standardní hodnoty jsou emisní faktory stanovené EU pro každou kombinaci země původu, produktu a výrobního postupu. Jsou záměrně konzervativní – odpovídají průměru zemí s nejvyšší emisní intenzitou. Navíc se každý rok zvyšují o přirážku: +10 % v roce 2026, +20 % v roce 2027, +30 % od roku 2028. Jsou definovány v prováděcím nařízení (EU) 2025/2621.

Skutečné emise jsou konkrétní emisní data od výrobce, ověřená nezávislým verifikátorem akreditovaným v EU. Metodiku jejich výpočtu stanoví prováděcí nařízení (EU) 2025/2547. Pokud producent vyrábí s nižší uhlíkovou intenzitou, než předpokládají standardní hodnoty, skutečné emise vedou k nižší platbě za certifikáty.

Proč na tom záleží: Rozdíl mezi oběma přístupy může být zásadní. Standardní hodnoty jsou „trest za neznalost“ – pokud dovozce nezná emise svého dodavatele, EU mu přiřadí ty nejvyšší. Investice do získání skutečných dat se tak přímo promítá do nižších nákladů.

Downstream rozšíření: Proč se automotive nemůže schovat za „hotové díly“

Původní logika obcházení byla jednoduchá: proč dovážet surovou ocel, když můžu dovézt hotový díl, který pod CBAM nespadá? Evropská komise tento scénář předvídala.

Nové legislativní návrhy rozšiřují působnost CBAM o přibližně 180 dalších produktů v tzv. Příloze II. A mezi nimi jsou položky, které automotive zná důvěrně: podvozky, převodovky, systémy zavěšení, chladiče a silniční kola.

Pro firmy v dodavatelském řetězci to znamená jednu věc: strategie „dovezeme hotový komponent místo suroviny“ přestává fungovat jako způsob, jak se CBAM vyhnout.

KN kódy pod lupou

Tyto kódy kombinované nomenklatury (KN) jsou pro automotive obzvlášť relevantní:

  • 7318 – Šrouby, matice, vruty, nýty a podobné výrobky z železa nebo oceli
  • 7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy o tloušťce > 0,2 mm
  • 7608 – Hliníkové trubky
  • 7326 – Ostatní výrobky z železa nebo oceli (řetězy, pružiny, kotvy…)
  • Nově navrhované: podvozky (8706), chladiče (8708 91), kola (8708 70), převodovky (8708 40)

Rychlá kontrola: Zkontrolujte celní deklarace svých importů za posledních 12 měsíců. Pokud v nich najdete výše zmíněné kódy a roční objem překračuje 50 tun, CBAM se vás týká.

Proč EU rozšiřuje působnost CBAM aneb logika Přílohy II

Základní nařízení CBAM (EU) 2023/956 pokrývá v Příloze I surové materiály – ocel, hliník, cement, hnojiva, vodík a elektřinu. Jenže pokud zůstane působnost omezená na suroviny, vzniká jednoduchá cesta, jak se regulaci vyhnout: místo surové oceli dovézt hotový ocelový díl.

Tomuto jevu se říká carbon leakage through circumvention – únik uhlíku přes obcházení. EU na něj reaguje rozšířením Přílohy II o zpracované výrobky z CBAM materiálů. Cílem je pokrýt celý řetězec od suroviny po komponent, aby cenový signál CBAM nebyl narušen.

Pro automotive je to zásadní: většina importů nejsou surové ingoty, ale zpracované díly – a právě ty Příloha II postupně zachycuje.

Tři logické dopady CBAM na automotive

CBAM v jádru dělá jednu věc: prodražuje import materiálů s vysokou uhlíkovou intenzitou. Jakmile se tato cenová páka zavede (a postupně zesílí s klesajícím odpočtem bezplatné alokace až do roku 2034, kdy odpočet zmizí úplně), vyvolá v automotive sektoru tři předvídatelné reakce.

Uhlíková intenzita jako nové kritérium nákupu

Logika je přímočará: pokud dva dodavatelé nabízejí stejný materiál za podobnou cenu, ale jeden vyrábí s výrazně vyššími emisemi, CBAM ten rozdíl zpeněží. Dovozce za „špinavější“ materiál zaplatí víc na certifikátech.

Konkrétně: ocel z uhelné vysoké pece (BF/BOF) má emisní intenzitu několikanásobně vyšší než ocel z elektrické obloukové pece (EAF). Pokud dovozce nedoloží skutečné emise výrobce, počítá se s tzv. standardními hodnotami – konzervativní průměry, které jsou záměrně nastaveny vysoko a každý rok rostou o přirážku (10 % v 2026, 20 % v 2027, 30 % od 2028). To vytváří silný tlak na získávání skutečných dat od dodavatelů. Reálné emise však musí být ověřeny autorizovaným ověřovatelem.

Co to znamená v praxi: K ceně materiálu a dodací lhůtě, tedy dvěma tradičním kritériím nákupu, přibývá třetí: uhlíková intenzita výroby. U dodavatelů ze zemí bez vlastního systému zpoplatnění uhlíku bude tento faktor obzvlášť citelný. Lze očekávat, že firmy budou postupně preferovat dodavatele schopné doložit nízké skutečné emise, protože tento přístup přímo snižuje náklady na CBAM certifikáty.

Od tématu udržitelnosti k položce v rozpočtu

CBAM transformuje uhlíkové emise z abstraktní metriky na konkrétní nákladovou položku. V roce 2026 je finanční dopad ještě tlumený vysokým odpočtem bezplatné alokace (CBAM faktor činí 97,5 %). Ale mechanismus je navržen tak, aby tento odpočet postupně klesal – v roce 2030 na 51,5 % a v roce 2034 až na nulu. S klesajícím odpočtem roste platba.

Pro finanční plánování to má dva důsledky:

Časový nesoulad: Závazky z dovozu v roce 2026 se akumulují průběžně, ale certifikáty se fyzicky nakupují a vyřazují až v rámci ročního přiznání (do 30. září 2027). Firma, která CBAM nezahrne do cash-flow plánů, může být překvapena nákladem, který vznikl „neviditelně“ v průběhu roku. Od roku 2027 se navíc zavádí průběžná povinnost: deklarant musí na konci každého čtvrtletí mít na účtu certifikáty pokrývající alespoň 50 % kumulativních emisí od začátku roku.

Hranice 50 tun: Omnibus regulace zavedla de minimis výjimku – pokud roční dovoz CBAM zboží nepřesáhne 50 tun, firma nemusí být registrovaným deklarantem. Pro menší firmy to otevírá otázku, zda optimalizovat objemy nákupů tak, aby pod prahem zůstaly. Pro větší firmy je to irelevantní, 50 tun oceli je v automotive měřítku zanedbatelné množství.

Výhled: Čím vyšší bude podíl platby a čím vyšší bude cena EU ETS povolenek (od kterých se cena CBAM certifikátů odvíjí), tím větší váhu bude mít uhlíková intenzita importů v celkových nákladech na materiál. CBAM se tak logicky stává proměnnou finančního plánování vedle měnových kurzů a cen energií.

Když má cena uhlíku dopad na práci konstruktérů

CBAM nepůsobí jen na procurement, ale nepřímo ovlivňuje i to, z jakých materiálů se komponenty vyrábí.

Uvažme typické rozhodnutí: ocelový vs. hliníkový kryt pro komponent. Tradičně rozhoduje cena materiálu, hmotnost a mechanické vlastnosti. CBAM přidává další dimenzi – obsažené emise a s nimi spojené náklady. Hliník má vysoké nepřímé emise. Ocel z vysoké pece má vysoké přímé emise. Recyklovaný kompozit nebo polymer pod CBAM nespadá vůbec.

Kalkulace se navíc mění v čase. Volba materiálu učiněná dnes bude mít dopad i na nákladové prostředí roku 2030 nebo 2034, kdy bude CBAM platba násobně vyšší. Konstruktér, který dnes vybírá materiál pro komponent s životností 8–10 let, by měl ideálně pracovat s projekcí uhlíkových nákladů na celý tento časový horizont.

Koncept „Carbon Landed Cost“, tedy celkový náklad na materiál včetně ceny obsaženého uhlíku. Pokud se tento koncept prosadí jako standardní proměnná v materiálovém rozhodování, CBAM de facto ovlivní design produktů, i když se na hotová vozidla přímo nevztahuje.

Co udělat teď: Checklist pro automotive firmy

Bez ohledu na velikost firmy, pokud importujete materiály nebo komponenty ze zemí mimo EU, následující kroky jsou minimum, které byste měli mít hotové nebo v procesu.

Pro analytické zhodnocení CBAM expozice napříč vaším dodavatelským portfoliem používáme naši interní CBAM kalkulačku, která umožňuje efektivně modelovat různé scénáře. Kalkulačka vyčísluje a porovnává očekávané CBAM náklady na základě emisních informací, země původu a konkrétních dodavatelů, identifikuje nejvýznamnější položky a dodavatele v portfoliu a poskytuje analytický podklad pro rozhodování o optimalizaci nákupu a nastavení dodavatelského řetězce.

Zmapujte své importy

Projděte celní deklarace za posledních 12 měsíců. Identifikujte všechny položky spadající pod CBAM KN kódy (ocel, hliník a jejich výrobky). Spočítejte roční tonáž v každé kategorii.

Ověřte si 50tunovou hranici

Pokud roční import v jakékoli CBAM kategorii překračuje 50 tun, musíte být registrovaným CBAM deklarantem. Termín pro podání žádosti o status „Authorized CBAM Declarant“ byl 31. března 2026 – pokud jste tuto lhůtu nestihli, doporučujeme to okamžitě řešit.

Rozhodněte, jaké emisní hodnoty použijete

Každý importér stojí před základní volbou: počítat CBAM povinnost podle standardních hodnot EU, nebo investovat do získání skutečných emisních dat od dodavatelů. Standardní hodnoty nevyžadují spolupráci s dodavatelem, ale jsou záměrně vysoké a každý rok rostou. Skutečné emise vyžadují aktivní spolupráci a nezávislou verifikaci, ale pokud dodavatel vyrábí čistěji, než předpokládají standardní hodnoty, výsledkem je nižší platba. Pro většinu importérů bude rozumné postupovat hybridně: u klíčových dodavatelů investovat do skutečných dat, u menších dodávek akceptovat standardní hodnoty.

Vyhodnoťte dodavatele z hlediska CBAM

Ne všichni dodavatelé jsou z pohledu CBAM stejně významní. Zmapujte své portfolio podle čtyř proměnných:

  • Objem dovozu (tuny ročně) – čím větší objem, tím větší je absolutní dopad na náklady za certifikáty.
  • Emisní intenzita země původu – standardní hodnoty se liší podle země. Dovoz z Indie nebo Číny bude mít vyšší standardní hodnoty než dovoz z Turecka či Jižní Koreje.
  • Typ materiálu a výrobní postup – ocel z vysoké pece (BF/BOF) má zásadně jiný emisní profil než ocel z elektrické obloukové pece (EAF), stejně tak se liší primární hliník od sekundárního.
  • Existence uhlíkové ceny v zemi původu – pokud dodavatel platí uhlíkovou daň nebo je součástí emisního systému ve své zemi, tato platba se odečítá od CBAM povinnosti.
Zajistěte nezávislé ověření

Emisní data z mimoevropských závodů musí být ověřena nezávislým verifikátorem akreditovaným v EU. Domluvte se s dodavateli, kdo ověření zajistí a zaplatí – a začněte u těch s nejvyšší prioritou.

Klíčové termíny a čísla pro rok 2026
Klíčové termíny a čísla pro rok 2026

Parametr

Hodnota/termín

Cena CBAM certifikátu (Q1 2026)

75,36 eur / tCO₂e

CBAM faktor (2026)

97,5 % (odpočet bezplatné alokace)

Parametr

Hodnota/termín

De minimis hranice

50 tun ročně

Termín pro registraci deklaranta

31. března 2026

Reportovací cyklus

Roční přiznání (za rok 2026 do 30. 9. 2027)

Přirážka ke standardním hodnotám (2026)

+10%

Závěrem

CBAM je cenový signál, který postupně přepisuje logiku nákupu, designu i finančního plánování v automotive sektoru.

Pro automotive firmy v CEE to znamená nutnost komplexně vyhodnotit svůj přístup k dopadům CBAM: zmapovat a validovat dodavatelské řetězce, rozhodnout, kdy investovat do skutečných emisních dat a kdy akceptovat standardní hodnoty, a nastavit procesy, které zajistí, že firma bude mít správná data ve správný čas. Nejde o jednorázový compliance úkon – jde o systematickou práci s dodavatelským portfoliem, která se bude zpřesňovat a prohlubovat každý rok.

Uhlíková cena na hranicích EU tu zůstane. Firmy, které tento proces nastartují teď, budou za tři roky v zásadně jiné pozici než ty, které čekají.

Disclaimer: Tento článek má informativní charakter a nepředstavuje právní poradenství. Pro konkrétní posouzení dopadů CBAM na vaši firmu doporučujeme konzultaci s odborníkem na celní a environmentální regulace EU.

Doporučujeme