Integrace lidí, procesů a dat napříč funkcemi a okamžitý přístup k informacím umožňuje realizaci plánovacích cyklů v reálném čase. Plánování probíhá souběžně a ve spolupráci, nikoli postupně.

Jak se postupně odbourávají tradiční sila, lze plánovací činnosti provádět souběžně na základě společných předpokladů, což vede k jasnější odpovědnosti a informovanějším rozhodnutím. Rozdíly mezi plánem a skutečným výkonem jsou řešeny transparentně a systematicky.

Práce se stejným zdrojem dat a využití kognitivních kapabilit a strojového učení k omezení kognitivních zkreslení může pomoci zlepšit přesnost plánu. EBP využívá zabudované možnosti zpětné vazby k systematickému řešení rozdílů mezi plánem a skutečným výkonem, čímž automaticky zlepšuje plánování v dalších iteracích.

Lidé odpovědní za provozní výkonnost mohou lépe předvídat změny na trhu a přizpůsobovat svá rozhodnutí širším obchodním cílům. S tím, jak se tradiční sila odbourávají, dochází k většímu sladění všech podnikových funkcí.

EBP vyžaduje méně zdrojů, protože mnoho manuálních plánovacích činností lze automatizovat a nadbytečné kroky v procesu eliminovat.

Nejprve je nezbytné vytvořit jasnou vizi, stanovit priority relevantních use casů a definovat vhodný governance model. Kromě toho by měl být vytvořen a následně schválen business case s důrazem na klíčové ukazatele výkonnosti (KPIs) a definované cíle. Nakonec by měl být vytvořen strukturovaný plán transformace s cílem dosažení hmatatelných výsledků. Tento plán by měl rovněž navrhnout pilotní projekty schopné rychle generovat hodnotu a účinně aktivizovat organizaci.

Na cestě k EBP by se společnosti měly v rámci funkčního redesignu zaměřit na optimalizaci procesů organizace tak, aby se dostaly do souladu se strategickými cíli. To zahrnuje zefektivnění workflow, podporu spolupráce mezi funkcemi, implementaci rozhodování založeného na datech, sladění činností s cíli organizace, modernizaci technologií, efektivní řízení změn, zajištění souladu s předpisy a podporu transparentní komunikace. V důsledku toho by měl být provozní model upraven tak, aby umožňoval naplnění podnikové strategie a vize v rámci obchodní činnosti. Funkční redesign vytváří předpoklady pro agilní a efektivní plnění strategického plánu.

Zavedení nové plánovací technologie je víc než jen změna softwarového řešení; jedná se o vytvoření strategického partnerství pro vaši firmu. Abyste si správně vybrali, je nezbytné komplexně posoudit různé faktory, jako je prověření dodavatele a technických nebo funkčních schopností nabízeného nástroje. Tím byste měli získat odpovědi na zásadní otázky typu „Jaký zákaznický servis dodavatel poskytuje?“ nebo „Jaká je škálovatelnost a výkonnost nástroje?“.

Pro orientaci v tomto složitém procesu je nezbytné dodržovat strukturovaný přístup. Obvykle může proces výběru systému trvat 4 až 12 týdnů v závislosti na velikosti a složitosti vaší organizace.

Implementace technologie je klíčovou fází evoluce podnikového plánování směrem ke konceptu EBP, který      vede k vyšší efektivitě a výkonnosti celé organizace. Jakmile dojde k výběru vhodného plánovacího nástroje, je nezbytné jej hladce integrovat se stávajícími systémy, aby byl zajištěn konzistentní tok informací. Většina technologií je flexibilních a lze je přizpůsobit potřebám vaší společnosti. Tím jsou funkce technologického ekosystému přizpůsobeny upravenému provoznímu modelu.

Jedním z nejlepších způsobů, jak přistupovat k implementaci, je využití agilní metodiky. Ta umožňuje rychlejší implementaci důrazem na větší spolupráci a umožňuje neustálou zpětnou vazbu, která zajišťuje sladění očekávání a výsledků. Také je zásadní pro včasné identifikace případných problémů a pohotovými řešeními, které eliminují prodlevy při implementaci.

Pro zajištění řádné a úspěšné integrace se využívají také change management přístupy, které umožňují hladký přechod k novým technologiím, získávají buy-in uživatelů, a tím zajišťují, že bude technologie přijata v celé organizaci.