Výhledy české ekonomiky pro rok 2026
Stabilita: Odhad průměrné inflace pro rok 2026 zůstává na úrovni 2,9 %, stejně jako v předchozím roce
Po sérii výrazných externích šoků v letech 2020–2023, zahrnujících pandemii i následnou inflační vlnu, prošla česká ekonomika náročným obdobím. Rok 2024 znamenal návrat k větší stabilitě, avšak bez výraznějšího oživení hospodářské aktivity. K viditelnému zlepšení došlo v roce 2025 a tento trend by měl pokračovat i v roce 2026. Očekáváme, že HDP vzroste o 3,1 %, především díky silné domácí poptávce, zatímco čistý export bude podobně jako v roce 2025 růst HDP naopak brzdit.
Ekonomická situace v eurozóně
Eurozóna zůstává v prostředí nízkého růstu. V roce 2025 má ekonomika vzrůst asi o 1,2 %, v roce 2026 o zhruba 1,1 %. Tato čísla odrážejí dlouhodobé strukturální problémy – stárnutí populace, nízký růst produktivity i náklady spojené s energetickou transformací. K nejpomaleji rostoucím ekonomikám regionu bude i nadále patřit Německo
Ekonomická situace mimo Evropu
Mezi nejvýznamnější ekonomiky stále patří Spojené státy, jejichž růst by měl po velmi dynamickém období v letech 2023–2024 postupně klesat směrem k dlouhodobému potenciálu. Čína zůstává druhým klíčovým pilířem globálního růstu, i když její tempo postupně zpomaluje. Indie bude i nadále nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.
Kontaktujte nás
Žádost o vypracování nabídky
Klíčové závěry
HDP
Růst HDP se očekává na úrovni 3,1 %, podporován především domácí poptávkou. Spotřeba domácností i investice do fixního kapitálu by měly vzrůst shodně o 2,7 %.
Trh práce
Mzdový růst nadále převyšuje růst produktivity, což zvyšuje jednotkové mzdové náklady. Na konci roku 2025 dosahoval podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu nejvyšších hodnot v okresech Most (9,6 %), Karviná (9,3 %) a Děčín (7,6 %).
Vnější vztahy
Oživení ekonomik Německa a Slovenska by mělo podpořit zahraniční obchod. Přebytek obchodní bilance by se mohl zvýšit na 250–260 mld. Kč.
Inflace
Na začátku roku může inflace krátce překročit 3 % vlivem cen služeb a vyčerpáním dezinflačního působení klesajících cen pohonných hmot
Fiskální politika
Schodek vládního sektoru by měl dosáhnout 250 mld. Kč (2,8 % HDP), přičemž cyklicky očistěné primární saldo se dále zhorší.
