Často se zaměňují termíny „stínová ekonomika“ a „šedá ekonomika“. Nejspíše je na vině anglický termín „shadow economy“. Jenže „shadow“, opravdu není „šedý“. V tomto textu nebude šedou ekonomikou míněna nelegální či pololegální ekonomická činnost, ale stárnoucí ekonomika.
V roce 2000 činil průměrný věk obyvatele Česka 37,5 roku. Letos je to již více než 43 let a v roce 2050 přesáhne průmětné stáří 47 let. Na jedné straně je zlepšující se zdravotní péče, životní styl, stravování a další faktory, které prodlužují lidský život.
Na straně druhé je stále méně narozených dětí. Loni se narodilo pouze 84 tis. dětí, což je nejméně od roku 1806, kdy začíná časová řada tohoto ukazatele. Letos by to mohlo být dokonce méně než 80 tis., uvádí odhad Hospodářských novin. Mírný růst populace zajišťuje pouze imigrace, přirozený přírůstek je již šest let v řadě záporný.
Index závislosti seniorů (počet osob ve věku 65 a více let v poměru k počtu osob ve věku 20-64 let krát 100) dosáhl na začátku milénia hodnoty 22,0. Nyní je na hodnotě 35,6, v polovině století bude již činit 54,4. To znamená, že v roce 2020 na jednoho penzistu připadlo pět osob v produktivním věku, zatímco o 50 let později to bude již méně než 2 osoby.
Ekonomické důsledky jsou zřejmé. Stárnutí populace snižuje počet dostupných pracovních sil. V roce 2020 dosahoval počet osob ve věku 20-64 let 6,5 mil. osob. Letos činí 6,3 mil. osob a v roce jich bude jen 5,7 mil. osob.
Zároveň stoupají náklady na tři klíčové systémy ve společnosti: důchodový systém, systém dlouhodobé péče o seniory a zdravotnictví. Výdaje na starobní důchody letos poprvé překročí hranici 600 mld. Kč a tvoří již více než čtvrtinu celkových výdajů ze státního rozpočtu. Výdaje na dlouhodobou zdravotní péči dosahují 76 mld. Kč. A s pokračujícím stárnutím populace rychle porostou. Nemít děti je zkrátka drahé.