V průzkumu z jara 2024 bylo 36 % finančních ředitelů optimistických ohledně vyhlídek své firmy. To představuje výrazné zlepšení oproti podzimu 2023, kdy se optimisticky cítilo pouze 22 % finančních ředitelů, zatímco 34 % bylo ohledně vyhlídek své společnosti pesimistických. Náš nejnovější průzkum nicméně ukazuje, že se evropští finanční ředitelé nevrátili ke svému znepokojení z doby před rokem, a ani dále nenavázali na svůj optimismus z jara. Místo toho se zdá, že mají neutrální pohled na své podniky: 27 % finančních ředitelů je ohledně vyhlídek svých firem pesimistických, zatímco 28 % zůstává optimistických.

Stálý trend v posledních třech průzkumech je zřejmý: V každém z nich přibližně 45 % finančních ředitelů očekávalo, že vyhlídky jejich firem zůstanou v podstatě nezměněny. V uplynulém roce si většina finančních ředitelů zachovala převážně neutrální pohled na vyhlídky svých firem, neboť nevidí příliš prostoru pro výrazný růst, ale nehrozí jim ani prudký pokles. Jako obvykle se nálada v jednotlivých zemích značně liší. Nejsilnější pesimismus panuje v Rakousku a Německu, kde je 38 % a 35 % finančních ředitelů méně optimistických než před třemi měsíci. Rakouští a němečtí finanční ředitelé čelí tlaku energetické krize, výrazné slabosti v průmyslovém sektoru, k níž se přidává geopolitická nejistota a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Situace je obzvláště vyhrocená v Německu. Země, která je silně závislá na exportu - zejména v odvětví výroby automobilů - čelí výraznému nepříznivému tlaku.

Rychle rostoucí domácí automobilový průmysl v Číně snížil závislost na dovozu z Německa. Zatímco Inflation Reduction Act (IRA) ještě více utlumil poptávku po německých automobilech ze Spojených států, vyhlídky jsou chmurné a nic nenasvědčuje tomu, že by se německý vývoz do Číny obnovil nebo že by se postoj USA pod novou administrativou zmírnil. Zprávy médií z posledních týdnů o uzavírání závodů upozornily na problémy velkých výrobců automobilů v Německu. Tyto problémy ukazují spíše na dramatickou situaci, což posiluje rostoucí problémy Německa a vede některé k tomu, že jej opět označují za „nemocného muže Evropy“.

Naproti tomu ve Velké Británii je optimismus silný, neboť 32 % finančních ředitelů v druhé největší ekonomice regionu je optimističtějších než v předchozích třech měsících, a ve Španělsku je podobně naladěno 36 % finančních ředitelů. Největší optimismus panuje mezi finančními řediteli v zemích střední a východní Evropy, kde 50 % finančních ředitelů v Polsku a Bulharsku a 49 % v Bosně a Hercegovině vyjadřuje důvěru ve vyhlídky svých společností. Tento optimismus je pravděpodobně způsoben silným hospodářským růstem a přístupem k finančním prostředkům EU, zejména na rozvojové a infrastrukturní programy.

Makroekonomické trendy se výrazně projevují na úrovni odvětví. Největší optimismus ohledně finančních vyhlídek svých společností hlásí finanční ředitelé ve finančních službách (41 %) a v obchodních a odborných službách (40 %). Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka letos čtyřikrát snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a Bank of England dvakrát, očekává se další snižování, což finanční sektor vnímá pozitivně.

Zatímco levnější peníze by mohly prospět většině odvětví, tlumené vyhlídky evropské ekonomiky se odrážejí ve významném podílu finančních ředitelů v dopravě a logistice, life sciences a spotřebním zboží ( každý z nich 54 %), kteří uvádějí, že jejich společnost má v podstatě nezměněné vyhlídky.

Snížení úrokových sazeb však není pro výrobce automobilů žádnou útěchou. Tento sektor zůstává nejméně optimistický, 41 % finančních ředitelů se cítí méně optimisticky než v předchozích třech měsících (obrázek 1). Tento pesimismus pramení z přetrvávajících narušení dodavatelského řetězce, pokračujícího přechodu na elektromobily a slábnoucí poptávky spotřebitelů po nových automobilech.

I přes různou míru optimismu jsou finanční ředitelé stále přesvědčeni, že mohou zvýšit své příjmy: 58 % z nich očekává v příštím roce nárůst (obrázek 2), zatímco pouze 21 % předpokládá pokles. Tato důvěra se vztahuje dokonce i na Německo, kde polovina dotázaných finančních ředitelů očekává růst příjmů. Obzvláště silný optimismus panuje mezi finančními řediteli v Bulharsku (88 %), Švédsku (74 %), Bosně a Hercegovině (72 %) a Dánsku (70 %). Pozitivní výhled Bulharska pramení z infrastrukturních projektů financovaných EU, které podporují hospodářskou aktivitu. Ve Švédsku podporuje důvěru odolný hospodářský růst, zatímco v Bosně a Hercegovině podporuje očekávání příjmů postupné oživení podporované investicemi do infrastruktury. K pozitivnímu výhledu Dánska zásadně přispívá zlepšující se exportní sektor.

Zatímco evropští finanční ředitelé jsou i nadále přesvědčeni o růstu tržeb, jejich náladu ohledně provozních marží kalí obavy z nákladových tlaků a náročného ekonomického prostředí. Pouze 35 % finančních ředitelů očekává v příštích 12 měsících nárůst marží, což je jen o něco málo více než 30 %, kteří očekávají jejich pokles. To představuje mírný pokles od jara, kdy 39 % finančních ředitelů očekávalo růst marží.

Obavy z marží jsou obzvláště výrazné ve dvou největších evropských ekonomikách: v Německu předpovídá pokles 39 % finančních ředitelů, podobně je tomu i ve Spojeném království, kde se podobně cítí 37 %. Tyto obavy vedly finanční ředitele ve Velké Británii k upřednostňování defenzivních strategií včetně snižování nákladů, snižování finanční zadluženosti a zvyšování cash flow, což odráží pocit, že náklady na podnikání rostou. Přestože Bank of England letos dvakrát snížila úrokové sazby, výnosy z desetiletých státních dluhopisů, které ovlivňují hypoteční úvěry a náklady na úvěry podniků, se v poslední době vyšplhaly nad 4 %. Společnosti v obou zemích mohou mít pocit, že nemohou snadno přenést zvýšené náklady na zákazníky.

Dokonce i v obecně optimistickém evropském odvětví cestovního ruchu a turistiky se důvěra v růst marží zmírnila: pouze 50 % finančních ředitelů očekává růst marží v tomto průzkumu, zatímco na jaře to bylo 61 %.

Vzhledem k rychlému rozvoji generativní umělé inteligence, snahám o dekarbonizaci ekonomiky a digitalizaci lze očekávat značné kapitálové výdaje (CAPEX). Zatímco finanční ředitelé v energetice, veřejných službách a těžebním průmyslu plánují výrazné zvýšení CAPEX na podporu infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie a modernizaci svých provozů, širší průzkum naznačuje omezené investiční výdaje. Třetina (33 %) finančních ředitelů předpokládá zvýšení CAPEX, zatímco 28 % plánuje snížení a 39 % nepředpokládá žádnou změnu.

V některých částech Evropy je však optimismus o poznání vyšší: finanční ředitelé v Portugalsku (49 %), Chorvatsku (47 %) a Španělsku (46 %) očekávají zvýšení CAPEX. Významným faktorem jsou zde finanční prostředky EU, zejména v Portugalsku a Španělsku, kde investice přitahuje digitalizace, zelená energie a infrastrukturní projekty. Vstup Chorvatska do eurozóny v lednu 2023 rovněž podněcuje investice a zvyšuje podnikatelskou důvěru, což podporuje růst CAPEX. Tyto regionální trendy jsou tlumeny neuspokojivými údaji pro Velkou Británii a Německo, kde 40 % a 33 % finančních ředitelů očekává snížení kapitálových výdajů.

Nejméně pozitivní zůstává automobilový průmysl, kde 52 % finančních ředitelů očekává snížení CAPEX. Pomalejší než očekávaný pokrok v zavádění elektromobilů v kombinaci s přetrvávajícími problémy v dodavatelském řetězci a rostoucími náklady na materiál negativně ovlivňují CAPEX v automobilovém průmyslu.

Zaměstnavatelé v celé Evropě mají mírně pozitivní náborové plány, s výjimkou Rakouska a Německa. V průměru 30 % evropských finančních ředitelů uvádí, že jejich společnosti plánují najímat další zaměstnance, zatímco 27 % očekává snižování počtu zaměstnanců. Zbývajících 42 % hodlá udržet počet svých zaměstnanců na stejné úrovni.

Náborové plány jsou obzvláště silné v Belgii, kde 63 % finančních ředitelů plánuje přijmout nové zaměstnance, a v Nizozemsku a Maďarsku, kde podobné záměry hlásí 47 %. V Belgii jsou hnací silou tvorby pracovních míst investice do digitalizace, zelené energie a infrastruktury, zatímco Nizozemsko těží z prosperujícího technologického sektoru; v Maďarsku je zase hnací silou růstu zaměstnanosti silná výrobní základna. Největší poptávku po zaměstnancích vykazují obchodní a profesní odvětví, kde 43 % firem plánuje nábor, což je podpořeno poptávkou po specializovaných dovednostech v oblasti cloud computingu, kybernetické bezpečnosti a datové analytiky v souvislosti s probíhajícími snahami o digitální transformaci.

Německo však zůstává výjimkou, neboť 37 % německých finančních ředitelů uvedlo, že jejich společnosti plánují snižování počtu zaměstnanců, ačkoli 32 % z nich stále předpokládá nábor. Horší situace je v sousedním Rakousku, kde 42 % finančních ředitelů očekává snižování počtu pracovních míst a pouze 27 % předpokládá, že firmy budou nabírat nové zaměstnance. Navzdory pesimistickým předpovědím ohledně najímání zaměstnanců se Německo i Rakousko potýkají s nedostatkem pracovních sil: Německo se potýká s nedostatkem pracovních sil v důsledku stárnutí populace, zatímco Rakousko se potýká s akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. V kombinaci s dalšími ekonomickými tlaky tyto problémy na trhu práce způsobují, že podniky váhají s přijímáním dalších zaměstnanců.

Evropští finanční ředitelé nyní očekávají průměrnou míru inflace v příštích 12 měsících ve výši 2,5 %, což je blízko 2% cíle Evropské centrální banky a výrazný pokles oproti 3,8 % předpovídaným před rokem. Optimismus ohledně inflace však ustoupil obavám z rozsáhlejších nejistot.

Více než polovina (54 %) evropských finančních ředitelů nyní hodnotí úroveň externí nejistoty jako „vysokou“ nebo „velmi vysokou“, což je nárůst oproti 47 % v jarním průzkumu, i když stále nižší než loňských 61 %. Z historického hlediska není tato úroveň nejistoty nijak neobvyklá: od podzimu 2018 pravidelně uvádí vysokou úroveň nejistoty nejméně 60 % finančních ředitelů, přičemž letošní jarní průzkum představoval vzácnou výjimku.

Geopolitické otázky jsou nyní prvořadé, přičemž němečtí finanční ředitelé se obávají zejména možných obchodních překážek a vyhlídek pro svůj zpracovatelský průmysl, stejně jako pokračujících obav z konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a eskalace napětí na Blízkém východě. Finanční ředitelé ve Švýcarsku (66 %), Itálii (61 %), Rakousku (56 %), Německu (46 %) a Belgii (43 %) patří k těm, kteří hlásí „velmi vysokou“ míru geopolitické nejistoty.

V důsledku této nejistoty se téměř tři čtvrtiny (70 %) evropských finančních ředitelů domnívají, že není vhodná doba pro podstupování většího rizika, což je mírný nárůst oproti 69 % na jaře. Největší averze k riziku je ve východní Evropě, přičemž finanční ředitelé ve Slovinsku (88 %), Rumunsku (87 %), Bulharsku (80 %), Rakousku (79 %) a Chorvatsku (75 %) se obzvláště zdráhají zvyšovat rizikovou zátěž.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly označují finanční ředitelé v Evropě za hlavní riziko v 11 z 18 zemí. Tento problém je způsoben stárnutím evropské populace, které snižuje počet pracovních sil a vytváří nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků. Kromě toho rychlý pokrok v oborech, jako je umělá inteligence, datová analytika a robotika, zvyšuje poptávku po pracovnících se specializovanými dovednostmi.

Významnými obavami jsou také geopolitická rizika a slabší domácí poptávka, které byly uvedeny v devíti z 18 zemí. Finanční ředitele znepokojují problémy, jako je rusko-ukrajinský konflikt, napětí na Blízkém východě a obavy z protekcionismu, narušení obchodních vztahů a pomalého hospodářského růstu.

Novým a naléhavým problémem se stalo regulatorní riziko, které je nyní na třetím místě v osmi z 18 zemí. To signalizuje rostoucí povědomí o tom, jak by regulační změny mohly ovlivnit obchodní operace, náklady na dodržování předpisů a přístup na trh. Například evropské předpisy o udržitelnosti a společenské odpovědnosti, plánované i realizované, uvádějí švýcarští finanční ředitelé jako zásadní obavy.

V souladu se současnou opatrností označilo 14 z 20 evropských zemí snížení nákladů za svou hlavní strategickou prioritu pro nadcházející rok. Toto zaměření podtrhuje potřebu optimalizovat provoz a zachovat ziskovost uprostřed přetrvávající politické a ekonomické nejistoty.

Druhou nejdůležitější strategií, kterou zvolili finanční ředitelé ve 12 z 20 zemí, je organický růst prostřednictvím vnitřní expanze a využití stávajících výhod. Tento přístup odráží preferenci udržitelného růstu prostřednictvím využití současných tržních příležitostí spíše než vysoce rizikových projektů.

Digitalizace a expanze na stávajících trzích jsou třetími nejoblíbenějšími strategiemi, které uvedli finanční ředitelé v 6 z 20 zemí. Digitalizace podporuje zvýšení efektivity, zefektivnění provozu a úsporu nákladů, zatímco expanze na stávajících trzích představuje bezpečnější cestu růstu v nejistých časech a umožňuje firmám spoléhat se na zavedené zákaznické základny a znalosti trhu pro zvládnutelný a ziskový růst.

Finanční ředitelé v Evropě čelí delikátnímu balancování: udržet pozitivní očekávání příjmů a zároveň se pohybovat v prostředí ekonomické a geopolitické nejistoty. Pokles inflace sice nabízí záblesk naděje, ale přetrvávající dopady energetické krize, přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků a eskalace geopolitického napětí vyžadují strategické kroky:

• Pragmatický přístup: Toho lze dosáhnout upřednostněním strategií snižování nákladů a organického růstu, optimalizací provozu a využitím stávajících výhod. Tento přístup může zahrnovat kontrolu výdajů ve všech odděleních, zefektivnění procesů a zkoumání možností provozní efektivity. Snaha o organický růst prostřednictvím interní expanze umožňuje větší kontrolu a minimalizuje riziko na nestabilním trhu.
• Strategické investice: Navzdory poklesu kapitálových výdajů mohou cílené investice do digitalizace, zelené energie a infrastrukturních projektů, zejména těch, které jsou podporovány z fondů EU, uvolnit dlouhodobý růst. Strategická alokace kapitálu by měla podporovat evropské cíle zelené transformace, příležitosti digitální transformace a programy financované EU, které podporují udržitelný rozvoj infrastruktury.
• Udržet si náskok před nedostatkem kvalifikovaných pracovníků: Finanční ředitelé by měli aktivně získávat a udržovat kvalifikované zaměstnance prostřednictvím proaktivního náboru a rozvoje talentů, zejména v kritických odvětvích, jako jsou technologie a life sciences. Investice do programů zvyšování a rekvalifikace stávajících zaměstnanců, konkurenceschopného odměňování a inovativních náborových strategií mohou pomoci zajistit si špičkové talenty na napjatém trhu práce.
• Zůstat agilní v oblasti dodržování předpisů: Udržování robustních systémů compliance a proaktivní řízení regulačních rizik by mohlo společnostem pomoci přizpůsobit se vyvíjejícím se předpisům. To zahrnuje pečlivé sledování změn v oblasti regulace, budování silných rámců pro dodržování předpisů a zřizování specializovaných týmů, které se budou orientovat ve složitých korporátních compliance požadavcích.

Přijetím těchto strategií mohou evropští finanční ředitelé zajistit svým společnostem úspěch, zvládnout výzvy nadcházejícího roku a využít příležitosti k udržitelnému růstu v dynamickém a nepředvídatelném globálním prostředí.