Česko v inovacích zaostává

Česko se v European Innovation Scoreboard 2025 řadí mezi „umírněné inovátory“ s výkonem mezi 70–100 % průměru EU. V letošním žebříčku členských států EU obsadilo 19. místo, zatímco v roce 2024 bylo o tři příčky výše. Tento propad kontrastuje s řadou zemí, které si svou pozici udržují či ji postupně zlepšují. Inovace v Česku dle studie brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU, a tím přichází o možnosti získat nejen finance, ale i mezinárodní zkušenosti a know-how.

Problémy potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad, který upozornil, že navzdory téměř 30 mld. Kč investovaným státem v letech 2021–2023 český výzkum stále zaostává. Od roku 2019 výrazně klesl počet patentů a citovanost výsledků dosahuje méně než poloviny evropského průměru. NKÚ kritizuje roztříštěnost systému podpory a slabou koordinaci, stejně jako chybějící propojení základního a aplikovaného výzkumu.

Zatímco Česko stagnuje, Polsko, Chorvatsko či Slovinsko rostou díky systematickým investicím do digitalizace, podpory startupů a strategického výzkumu. Tyto příklady ukazují, že inovační skok není omezen na ekonomicky nejsilnější země, ale vyžaduje koordinovanou politiku, jasné priority a dlouhodobou podporu.

Samotné navýšení financí nestačí – Česko potřebuje reformu systému podpory inovací, cílené investice do oblastí s vysokým potenciálem a silnější propojení akademické sféry, firem a státu. Bez toho hrozí, že zůstane jen uživatelem technologií vyvinutých jinde, nikoli jejich tvůrcem. Rozvinutý a efektivní výzkum a vývoj je přitom jedním z hlavních pilířů dlouhodobého ekonomického růstu a prosperity země, který zároveň umožňuje zvyšovat konkurenceschopnost a životní úroveň obyvatel.