Ropný šok 2026

Útok USA a Izraele na Írán vrátil na trhy téma geopolitického rizika na straně nabídky. Ropa se během týdne stala hlavním barometrem nervozity. Brent se na konci týdne pohyboval kolem 86-87 USD za barel a směřoval k týdennímu růstu téměř o 20 %, zatímco americká WTI byla poblíž 84 USD a týdenní zisk dosahoval 25 %. Šlo o nejprudší týdenní pohyb od prvních měsíců války na Ukrajině. Trh přitom nereaguje jen na samotné bombardování, ale především na riziko narušení toku ropy z Perského zálivu.

Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, přes nějž prochází přibližně pětina světových toků ropy. Írán zastavil průjezd tankerů a útokům už čelila řada lodí. Současně se objevují výpadky v rafineriích a petrochemii v Asii, tedy v regionu, který je na dodávkách z Blízkého východu mimořádně závislý. To znamená, že nynější cenový růst není pouze spekulativní přirážkou, ale odráží i reálné obavy z fyzického omezení dodávek.

Pro českou ekonomiku je nejdůležitější dopad do cen pohonných hmot. Podle dat CCS vzrostla k 4. březnu průměrná cena Naturalu 95 na 34,68 Kč za litr a nafty na 35,10 Kč. Oproti předchozímu týdnu je to zhruba o 1,2 Kč více u benzínu a o 2,1 Kč u nafty. Pokud by se Brent udržel na současné úrovni, přecenění zřejmě ještě není u konce. Cena benzínu by se mohla zvýšit do pásma 35,5 až 36,5 Kč za litr a nafty přibližně k 36 až 37 Kč.

Následně přes dražší dopravu a logistiku proniká do cen potravin, zboží i části služeb. A konečně přichází kurzový kanál a inflační očekávání: pokud geopolitické napětí drží dolar silnější a firmy i domácnosti začnou čekat dražší energie, roste riziko sekundárních inflačních dopadů. Pro malou dovozně otevřenou ekonomiku, jakou je Česko, je tento mechanismus citelný.

Podstatné ale je, že zatím nejde o šok srovnatelný s energetickou krizí roku 2022. I Reuters upozorňuje, že současné ceny jsou sice výrazně výše než na začátku roku, ale stále nejsou extrémní v historickém srovnání posledních let. Jinými slovy: pokud se situace během několika dnů či týdnů uklidní, dopad do české inflace bude spíše dočasný. Pokud by však omezení přepravy přes Hormuz trvalo déle, ropa by se mohla usadit na vyšší úrovni a z proinflačního rizika by se stal relevantní problém i pro rozhodování ČNB o sazbách.