Nizozemská vláda převzala kontrolu nad výrobcem polovodičů Nexperia, který je od roku 2019 ve vlastnictví čínské skupiny Wingtech. Odůvodnila to obavami o národní bezpečnost a možný únik technologického know-how do Číny. Krok okamžitě vyvolal diplomatické napětí mezi Pekingem a Amsterdamem a přinesl další otřes do již tak křehkého trhu s čipy.
Nexperia patří mezi nejvýznamnější dodavatele základních polovodičových komponent – diod, tranzistorů a MOSFETů – nezbytných pro řízení motorů, osvětlení či asistenční systémy v automobilech. Ačkoliv nejde o špičkové procesory, právě tyto „neviditelné“ čipy drží při životě celý automobilový ekosystém. Jakýkoli výpadek dodávek může mít pro výrobce vozů okamžitý dopad.
Čína reagovala omezením vývozu některých produktů Nexperie vyráběných na svém území, čímž se zvýšilo riziko narušení dodavatelských řetězců. Evropské automobilky už začaly vyhodnocovat, kolik z jejich výroby je na Nexperii přímo či nepřímo závislé. Dodavatelé jako Valeo nebo Bosch hledají alternativní zdroje, ale úplná náhrada bude trvat měsíce. Některé firmy odhadují, že současné zásoby vystačí jen na několik týdnů výroby.
Napětí kolem Nexperie je dalším důkazem, že čipy se staly geopolitickou komoditou. Evropská unie sice podporuje výstavbu vlastních továren prostřednictvím tzv. „Chips Act“, ale reálná soběstačnost je zatím v nedohlednu. Zásah nizozemské vlády může být precedentem – a signálem, že Evropa je připravena chránit své strategické technologie i za cenu konfliktu s Čínou.
Pro automobilový průmysl to znamená návrat k nejistotě, kterou si pamatuje z let pandemie. Každé narušení dodávek polovodičů může opět zastavit linky v továrnách, přinést zpoždění modelů a zvýšit náklady. Z krátkodobého hlediska půjde o další test odolnosti dodavatelských řetězců, z dlouhodobého o zkoušku, zda se evropským výrobcům podaří vybudovat stabilnější technologické zázemí nezávislé na Asii.
Vraťte se zpět na nejnovější články