Přeskočit na hlavní obsah

Ekonomické trendy ve střední Evropě pro rok 2025: Výzvy v automobilovém sektoru i geopolitická rizika

Nejnovější CFO Report 2025 poradensko-technologické společnosti Deloitte přináší komplexní přehled očekávání a priorit finančních ředitelů napříč střední a východní Evropou. Report vychází z odpovědí více než 650 finančních ředitelů a ředitelek a analyzuje jejich přístup k inflaci, geopolitickým rizikům, nedostatku kvalifikovaných pracovníků i nejistotám na globálních trzích. Pro Českou republiku je varující pesimismus v automobilovém sektoru. 

Průměrná očekávaná úroveň inflace v regionu střední Evropy klesla na 2,9 % oproti loňským 6,1 %. Tento výrazný pokles odráží stabilizaci ekonomické situace po turbulentních letech. Firmy ovšem nadále čelí přetrvávajícím problémům v dodavatelských řetězcích a geopolitické nejistotě. Přestože některé sektory vykazují zvýšený optimismus, automobilový průmysl zůstává jedním z nejméně optimistických. Primárně kvůli dlouhodobým problémům v dodavatelských řetězcích, oslabující poptávce po nových vozech a složitému přechodu na elektromobilitu.  

Výzvy v oblasti elektromobility a klesající poptávky v automobilovém průmyslu 

Současná ekonomická situace ovlivnila i český trh. „Největší konkurence mezi investory se pravděpodobně rozvine kolem atraktivních oblastí, jako jsou vývoj softwaru, automatizace, digitalizace a robotizace. Zvýšený zájem bude pokračovat také u zdravotnictví a finančních služeb. Na druhou stranu odvětví s vyššími dopady na životní prostředí budou i nadále vnímané skepticky. Investoři totiž v neudržitelných odvětvích nevidí perspektivu. A velká hrozba visí zejména nad automobilovým průmyslem,“ komentuje Ladislav Šauer, partner poradenské a technologické společnosti Deloitte a lídr CFO programu pro ČR. 

Právě automobilový sektor zůstává tím nejpesimističtějším – 41 % finančních ředitelů je méně optimistických ve srovnání s předchozími třemi měsíci. „K těmto obavám mají více důvodů. Evropský automobilový průmysl čelí zásadním výzvám v čele s nezájmem zákazníků o elektromobily, tvrdými regulacemi EU, výrazným vlivem Číny a obrovským tlakem na celé dodavatelské řetězce automobilového průmyslu,” vysvětluje Milan Kulhánek, lídr pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců ve středoevropském regionu poradensko-technologické společnosti Deloitte.  

Další tlak přichází ze strany EU, která od roku 2025 vyžaduje snížení emisí CO2 na 93,6 gramu na kilometr, přičemž každé překročení bude znamenat vysoké pokuty. Ačkoli hybridy a elektromobily již tvoří 37 % evropských prodejů, rychle rostoucí konkurence z Číny a USA představuje vážnou hrozbu pro postavení evropských výrobců na globálním trhu. Tento trend je varující i pro Českou republiku. 

 

“Další regulace přijde ještě letos a to v podobě EUDR, což je nařízení EU proti odlesňování. To se dotkne obrovského množství podniků napříč průmyslovými odvětvími, protože dopadne na celé dodavatelské řetězce fyzických produktů. Musí se na něj připravit prakticky všechna oddělení firem, na které se nařízení vztahuje. Logistická, IT, dodavatelská, právní, marketingová i finanční oddělní. Z dosavadních zkušeností s našimi klienty navíc jasně vyplývá, že proces příprav na EUDR je náročný a i těm nejrychlejším zabere minimálně měsíce. Podle našeho nedávného průzkumu přitom 9 z 10 dotčených firem v Česku ani nezačalo s přípravami,” doplňuje Milan Kulhánek a dodává, že pokud se EU i firmám podaří EUDR správně uchopit, tak se může stát silným motorem transformace celých dodavatelských řetězců, které z toho mohou v budoucnu vyjít silnější a konkurenceschopnější. 

Rozdíly v optimismu napříč sektory 

Zatímco automobilový sektor čelí přetrvávajícím problémům, některá odvětví vykazují výrazně optimističtější vyhlídky. Finanční ředitelé ve finančních službách (41 %) a sektoru profesionálních služeb (40 %), jako jsou poradenství či IT, očekávají pozitivní vývoj, což je částečně dáno kroky Evropské centrální banky, která loni třikrát snížila klíčové úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. K podobným opatřením přistoupila i Bank of England, která snížila sazby dvakrát. 

Více než polovina finančních ředitelů v Evropě vnímá vnější nejistotu jako velmi vysokou, což se odráží i v přístupu k řízení rizik. Téměř 70 % CFO považuje současnou dobu za nevhodnou pro podstupování rizik, což potvrzuje obecnou opatrnost napříč sektory. Hlavními prioritami se stávají udržitelnost firem, snižování nákladů a zaměření na organický růst.  

Rizika ohrožující podnikání ve střední Evropě 

Nepředvídatelné nárůsty inflace, eskalace konfliktu na Ukrajině a rostoucí počet kybernetických útoků patří mezi klíčová rizika, která podle evropských finančních ředitelů zásadně ohrožují stabilitu podnikání. Tato rizika jsou vnímána jako velmi pravděpodobná a s výraznými dopady na celé sektory. 

Vedle těchto hlavních hrozeb upozorňují CFO i na další faktory, které mohou významně ovlivnit ekonomické prostředí. Nárůst protekcionismu a omezený přístup k surovinám označilo za vážnou hrozbu 40 % respondentů. Naopak obchodní spory mezi EU a USA, čínsko-tchajwanský konflikt nebo eskalace napětí na Blízkém východě byly hodnoceny jako méně pravděpodobné a méně závažné. 

„Kombinace klíčových rizik, jako jsou inflace, konflikt na Ukrajině nebo kybernetické hrozby, a méně zřejmých faktorů, například nárůstu protekcionismu, klade na firmy stále větší nároky v oblasti strategického plánování. V rychle se měnícím geopolitickém prostředí je nezbytné, aby podniky aktivně řídily rizika a budovaly odolnost vůči externím šokům,“ uzavírá Ladislav Šauer.