Utváření budoucnosti zdravotní péče v Evropě
Zdravotní péče v Evropě prochází významnou změnou, která je poháněna konvergencí demografických, technologických a společenských trendů. Pandemie COVID-19 tuto transformaci urychlila a zároveň zvýraznila potřebu odolnějšího, přizpůsobivějšího a spravedlivějšího systému zdravotní péče. Jednotlivé evropské země včetně České republiky se společně se stakeholdery farmaceutického průmyslu musí zaměřit na vytvoření proaktivního a udržitelného přístupu, který povede k dostupné, kvalitní a bezpečné zdravotní péči. Nacházíme se proto v klíčovém okamžiku, kdy je nutné přehodnotit fungování jednotlivých systémů zdravotní péče.
Společnost Deloitte si představuje transformaci evropského systému zdravotní péče do roku 2040 směrem k prevenci a proaktivní péči. Posun lze vést přes zlepšování veřejného zdraví a zdraví obyvatelstva například zavedením pravidelného screeningu a zdravého životního stylu, dále přes zvyšování účinnosti péče a snižování nákladů, posílení rovnosti a dostupnosti péče, podporu pracovní síly a personalizaci. Toho může být dosaženo také díky významnému technologickému pokroku v oborech, jako je umělá inteligence či strojové učení v posledních letech. Ty mohou být využity například právě k optimalizaci alokace zdrojů nebo snížení plýtvání či zefektivnění koordinace péče. Pro stakeholdery z toho vyplývá vysoká pravděpodobnost změn v modelech financování zdravotní péče či v obchodních modelech, kdy se předpokládá přechod z akutní nemocniční léčby na více lokální, integrovanou, nákladově efektivní péči nebo snížení objemů výroby masových terapií.
Česká republika si uvědomuje existenci těchto transformačních trendů a staví se čelem k výzvě vytvoření systému zdravotní péče, který je efektivní, spravedlivý a personalizovaný. Stát investuje do digitální zdravotnické infrastruktury, rozšiřuje telemedicínské platformy, podporuje populační preventivní péči a posiluje postavení pacientů prostřednictvím vzdělávání a digitálních nástrojů.
Více se můžete dočíst na webu Ministerstva zdravotnictví nebo ve studii, která reflektuje pohled praktických lékařů na takzvanou elektronickou péči.
Revoluce ve zdravotnictví v Evropě však čelí několika výzvám, mezi něž patří:
Navzdory všem výzvám, hnací síly, jako jsou rostoucí konzumerismus, zvýšená interoperabilita dat a možnosti jejich sdílení a pokračující inovace, nepřestávají působit. Změna je proto nezastavitelná. Transformace již probíhá a je pravděpodobné, že se v nadcházejících letech zrychlí. Zavedené společnosti buď mohou tento posun přijmout a stát se inovativními lídry trhu, nebo se proti tomu mohou postavit a pravděpodobně ztratit podíl na trhu.
Podrobnější rozbor těchto témat lze najít v publikovaném článku „The Future of Health in 2040“. Ten se zabývá šesti klíčovými otázkami souvisejícími s transformací zdraví v Evropě, tedy:
- Jaký je předpokládaný stav evropského zdravotnictví do roku 2040?
- Jak by mohl posun ve zdravotnictví ovlivnit rozdělení nákladů na zdravotní péči?
- Jaké důsledky by tato transformace zdravotnictví mohla mít pro zavedené obchodní modely?
- Jaké jsou hlavní katalyzátory takovéto změny?
- Jak se bude evropský systém zdravotní péče vyvíjet pro všechny zúčastněné strany?
- Jak si stojí evropské národy, pokud jde o přechod k tomuto modelu, a na co by se měly primárně zaměřit?
