Oblast věd o živé přírodě v roce 2024 díky strategickým akvizicím a spolupráci očekává mírný růst. Navzdory ekonomickým překážkám, které jsou zejména v Číně, se předpokládá, že celková aktivita v oblasti fúzí a akvizic poroste a farmaceutické společnosti se zaměří na aktiva s vysokým komerčním potenciálem. Financování rizikovým kapitálem bude pravděpodobně značně selektivní a bude se soustředit na firmy s kvalitními daty a hmatatelnými výsledky. Slibné možnosti financování a rozvoje inovací lze nalézt také v dohodách mezi veřejným a soukromým sektorem. Dynamické tržní prostředí bude v roce 2024 vyžadovat strategickou agilitu a spolupráci.

Klíčové poznatky:

• Financování rizikovým kapitálem bude pravděpodobně selektivní: Očekává se, že se investice rizikového kapitálu do věd o živé přírodě stabilizují. Příjemci financování budou v prvé řadě společnosti s kvalitními daty a prokázaným potenciálem. Trh IPO se bude i nadále potýkat s nevýrazným zájmem investorů.
• Vytváření hodnot se stává prioritou: Společnosti budou volit takové strategie, které povedou k růstu tržeb a zisků prostřednictvím cílených akvizic a divestic.​
• Spolupráce jako vhodná alternativa: Vzhledem ke stále sporadičtějším možnostem financování spojují biotechnologické společnosti síly s většími firmami, jejichž prostřednictvím mohou získat přístup ke zdrojům, odborným znalostem i novým trhům.

Generativní umělá inteligence se vyvíjí rychlým tempem a na vědy o živé přírodě má zásadní dopad. Tato technologie automatizuje úkoly, zlepšuje pracovní postupy a optimalizuje procesy, čímž významně snižuje náklady a zvyšuje efektivitu. GenAI tak může v celém oboru způsobit zásadní převrat – od vývoje nových léků až po péči o pacienty. Kombinace objemného množství dat z oblasti věd o živé přírodě a pokročilých schopností technologických gigantů v oblasti umělé inteligence významným způsobem propojuje oblast vývoje nových léčiv a inovací ve zdravotnictví.

Klíčové poznatky:

• Transformace na základě přístupu String-of-Pearls: Kombinace různých způsobů využití GenAI může radikálně změnit procesy ve výzkumu, vývoji i v péči o pacienty.
• Personalizované zkušenosti pacientů: GenAI může vytvářet péči pacientům na míru, například využíváním chatbotů s umělou inteligencí pro podporu duševního zdraví nebo individuálně přizpůsobených léčebných plánů.
• Principy důvěry a řízení: Za účelem budování důvěry v GenAI je nutné se zabývat otázkami ohledně morálky, objektivity a interpretace dat získaných z GenAI.
• Multimodální funkce: Velké jazykové modely (LLM) pracují s textem, zvukem, obrázky i videem, díky čemuž simulují přirozenou mezilidskou interakci a nabízejí širší možnosti využití.

Výdaje na léčiva, zejména pak na drahé speciální léky, celosvětově rostou. Vlády v jednotlivých zemích zavádějí cenové kontroly ve snaze řídit náklady. Dané kontroly by ovšem ve farmaceutickém odvětví mohly vést ke snížení investic do výzkumu a vývoje. Americký zákon o snižování inflace (IRA) umožňuje systému Medicare o cenách léků vyjednávat, což by mohlo mít v tomto odvětví celosvětový dopad na zavádění inovací. Vlády hledají alternativní přístupy jak k základní léčbě pro všechny pacienty, tak k zavádění inovací v oblasti vývoje nových léků.

Klíčové poznatky:

• Rostoucí náklady a nová struktura výdajů: Celosvětové výdaje na léky se zvyšují, což je dáno jak růstem populace, tak rostoucí poptávkou po drahých speciálních lécích.
• Globální tlak na cenovou dostupnost prostřednictvím cenových kontrol: Vlády po celém světě zpřísňují kontroly cen léků, aby zajistily jejich cenovou dostupnost.
• Snižování cen v USA a obavy z inovací: Probíhající jednání o cenách léků v USA vyvolávají obavy, že vinou poklesu zisků farmaceutických společností dojde ke snížení jejich investic do výzkumu a vývoje. Snižování cen léků by sice mohlo zpomalit inovace, nicméně výdaje na výzkum a vývoj ovlivňuje i celá řada dalších faktorů. Snižování cen by tudíž mohlo motivovat firmy k tomu, aby se namísto postupného vylepšování již existujících léků zaměřili na vývoj léků zcela nových.
• Hledání rovnováhy: Příznivá cena, inovace a dostupnost léčby: Farmaceutické společnosti řeší otázku, jak vytvořit komerčně životaschopné a zároveň cenově dostupné produkty. Jednotlivé vlády by tuto snahu mohly posílit tím, že se zaměří na problematiku nákladnosti léčby vzácných onemocnění a zkrátí zdlouhavý proces schvalování léků.

Vývoj léků se může jevit jako proces pomalý a nákladný. V současné době probíhá snaha využívat moderní technologie (např. AI), které by celý proces i jeho výstupy měly urychlit – kupříkladu lepším zpracováním dat, využíváním umělé inteligence při vývoji léčiv a meziinstitucionální spoluprací. Je žádoucí, aby farmaceutické společnosti zefektivnily proces výzkumu a vývoje a nové léky uváděly na trh rychleji. Jak se na takový scénář mohou připravit zúčastněné strany?

Klíčové poznatky:

• Kratší a efektivnější proces vývoje díky GenAI: Technologie AI mají potenciál zrychlit vývoj nových léků, klinické studie i schvalovací proces regulačních orgánů.
• Správa dat a rozvoj talentů: Ve snaze integrovat umělou inteligenci je klíčové umět efektivně pracovat s daty a budovat pracovní sílu, která obstojí i na pracovním trhu budoucnosti.
• Rychlejší dosažení výsledků: Prioritou je urychlení vývoje léčby života ohrožujících, a zejména vzácných, onemocnění.
• Strategická spolupráce: Spolupráce mezi farmaceutickými, biotechnologickými a výzkumnými institucemi může přispět k rychlejším výsledkům výzkumu a vývoje.

Vývoj léků se může jevit jako proces pomalý a nákladný. V současné době probíhá snaha využívat moderní technologie (např. AI), které by celý proces i jeho výstupy měly urychlit – kupříkladu lepším zpracováním dat, využíváním umělé inteligence při vývoji léčiv a meziinstitucionální spoluprací. Je žádoucí, aby farmaceutické společnosti zefektivnily proces výzkumu a vývoje a nové léky uváděly na trh rychleji. Jak se na takový scénář mohou připravit zúčastněné strany?

Klíčové poznatky:

• Kratší a efektivnější proces vývoje díky GenAI: Technologie AI mají potenciál zrychlit vývoj nových léků, klinické studie i schvalovací proces regulačních orgánů.
• Správa dat a rozvoj talentů: Ve snaze integrovat umělou inteligenci je klíčové umět efektivně pracovat s daty a budovat pracovní sílu, která obstojí i na pracovním trhu budoucnosti.
• Rychlejší dosažení výsledků: Prioritou je urychlení vývoje léčby života ohrožujících, a zejména vzácných, onemocnění.
• Strategická spolupráce: Spolupráce mezi farmaceutickými, biotechnologickými a výzkumnými institucemi může přispět k rychlejším výsledkům výzkumu a vývoje.

Zdravotnictví stále častěji využívá personalizovanou péči, která pacientům zpříjemňuje a celkově zkvalitňuje léčbu. Klíčovou součástí přístupu je sdílené rozhodování (shared decision-making, SDM), v jehož rámci hrají pacienti aktivní roli ve výběru své léčby. Se skutečným SDM se však v praxi často nesetkáme, neboť preference pacientů i názory zdravotnického personálu se případ od případu liší. V prosazování tohoto přístupu k léčbě mohou společnosti v oblasti věd o živé přírodě sehrát zásadní roli, a to například prostřednictvím vzdělávání, poskytováním pomůcek, které pacientům jejich rozhodování usnadní, i optimalizací kontaktních míst pro pacienty.

Klíčové poznatky:

• Personalizovaná péče pro lepší výsledky léčby: Personalizovaná péče se týká nejen kvalitnějších možností léčby, ale i dalších aspektů. Cílem je pacienty aktivně zapojit do jejich léčby, díky čemuž se sami více angažují, léčbu dodržují a v konečném důsledku se i častěji uzdravují.
• Jak pacienty skutečně zapojit do rozhodování? Pacienti se na své léčbě chtějí účastnit různou měrou – od proaktivní rešerše léčby po absolutní důvěru v odborný úsudek zdravotníků. Někteří odborníci ve zdravotnictví však neberou názory pacientů v potaz, a pacienti se tak nemohou na rozhodování o své léčbě plnohodnotně podílet.
• Pochopení cesty pacienta – holistický přístup: Každá nemoc a cesta pacienta je jedinečná. Zdravotní péče by se měla umět přizpůsobit a reagovat na individuální potřeby a okolnosti, ať už se například jedná o náhlou diagnózu rakoviny nebo postupný vývoj chronického onemocnění.