Finanční provozní model v pojišťovnictví a dopady AI a generativní AI

Poté, co pojišťovny několik let řešily regulační požadavky, jako jsou IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví) 17 a LDTI, a přizpůsobovaly jim své systémy a týmy, mají nyní ambici zaměřit své úsilí na transformaci více zaměřenou na hodnotu.

V dnešním nestabilním prostředí, ovlivněném změnami úrokových sazeb, inflací, klimatickými změnami, geopolitickými výzvami a dalšími faktory, je vyžadován nový pohled na finanční provozní model, stejně jako zvážení a balanc mnoha požadavků a priorit. Mezi ně patří nákladová efektivita, dodržování právních předpisů, způsob přidávání hodnoty, řízení rizik a získávání a udržení talentů. 

Většina pojistitelů čelí podobným problémům: neefektivní spolupráci mezi finančními a obchodními jednotkami, těžkopádným a neharmonizovaným procesům, nedostupným a nestabilním datům a nedostatku talentů. Aby bylo možné tyto výzvy úspěšně překonat a posunout pojišťovací finance směrem ke strategickému modelu fungování, je třeba se zaměřit na pět hlavních oblastí: efektivnější partnerství s obchodními jednotkami, vytvoření uživatelského prostředí založeného na digitálních technologiích a umělé inteligenci (AI), přepracování finančních procesů od začátku do konce, oddělení provozních činností od těch činností souvisejících se "změnou" a zvýšení relevance a efektivity center excelence.

Počínaje dohodou a sladěním strategické vize pro následujících pět až deset let je zásadní analyzovat ekosystém a definovat správné kroky k dosažení této vize. Analýza ekosystému zahrnuje podrobný přehled priorit organizace a posouzení současného finančního nastavení a schopností. V tomto dokumentu společnosti Deloitte Německo definujeme cílový provozní model (TOM) pomocí tří klíčových prvků a vytváříme jej prostřednictvím řady důkladných otázek souvisejících s každým z těchto prvků: 

• Technologie a data
• Procesy a struktura práce
• Organizace a lidé

Přestože neexistuje jediný ideální TOM, který by vyhovoval všem finančním organizacím, klíčem k jeho definování je sladěná strategie a optimalizační cíle sdílené na všech úrovních organizace.

U globálních pojistitelů pozorujeme trend směřující ke globálnímu provoznímu modelu, jehož cílem je dosáhnout dvojího cíle: škálovatelnosti, a to využitím globální přítomnosti pojistitelů, a efektivního řízení nákladů, například využitím levnějších lokalit pro určité funkce. 

Ať už se zaměřuje výhradně na rozvoj globální infrastruktury s finančními systémy sdruženými do jediného globálního jádra, s industrializovanými procesy a jednotnými úložišti dat, nebo na vytváření center sdílených služeb pro kritické funkce, vždy by měl brát v úvahu všechny tři klíčové prvky provozního modelu a všechny finanční funkce a oblasti - od tradičního účetnictví až po pojistnou matematiku, rizika, investice a daně. Přechod na udržitelný a odolný provozní model by měl být plánován jako víceletá cesta, nikoli jako ambiciózní snaha "udělej vše hned". Tento proces by měl zahrnovat interní i externí zdroje A-týmu, které budou tuto cestu podporovat.

Součástí této cesty by měla být i strategie AI a GenAI, která by měla vycházet z komplexního přístupu zahrnujícího identifikaci případů použití a zavedení souboru kontrolních mechanismů a řízení, které zajistí odpovědné používání AI.

Pro úspěšnou transformaci je klíčové zvolit externího partnera, který dokáže finančním týmům poskytovat poradenství v oblasti strategických, obchodních, technologických a provozních aspektů změny, což je nezbytné pro odhalení skutečné hodnoty.