Dostupnost moderních digitálních technologií spolu se změnami v chování klientů významně urychlily nárůst poptávky finančních institucí po možnostech vzdálené identifikace klientů. Vzhledem k tomu, že pátá směrnice AML EU o boji proti praní špinavých peněz neposkytuje dostatečně jasné informace o tom, co je a co není povoleno při vzdálené identifikaci, vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) pokyny, které stanovují společné normy EU pro vývoj a provádění spolehlivých, riziko zohledňujících počátečních kroků CDD (Customer Due Diligence) v procesu dálkové identifikace klientů. Počátek platnosti pokynů byl stanoven na 2. října 2023.
Zásady a postupy úvěrových a finančních institucí by měly sestávat z obecného popisu řešení pro shromažďování, ověřování a zaznamenávání informací v průběhu celého procesu vzdálené identifikace klientů. Měly by také určit kategorii klientů, produktů a služeb způsobilých pro dálkovou identifikaci a také objasnit, které kroky jsou plně autonomní a které vyžadují lidský zásah. Zásady se musí týkat také školicích programů (úvodního a pravidelného), jež zajistí informovanost zaměstnanců a jejich vždy aktuální znalosti o fungování řešení pro vzdálenou identifikaci klientů.
Schválení zásad a postupů pro vzdálenou identifikaci klientů a dohled nad jejich správným prováděním je povinností řídicích orgánů úvěrových a finančních institucí. Compliance officer by měl připravit zásady a postupy pro splnění požadavků CDD a zajistit, aby zásady a postupy pro vzdálenou identifikaci klientů byly prováděny účinně, pravidelně přezkoumávány a v případě potřeby upravovány.
Předrealizační hodnocení a průběžné monitorování
Úvěrové a finanční instituce musí posoudit vhodnost řešení z hlediska úplnosti a přesnosti shromažďovaných údajů a dokumentů. Měly by také posoudit dopad používání řešení pro vzdálený přístup ke klientům a rizik v rámci celé instituce, včetně rizika praní špinavých peněz a financování terorismu, operačních, reputačních i právních rizik. Je nutné provést testy k posouzení rizik podvodů, včetně rizik spojených s krádežemi identity a dalších bezpečnostních rizik. Dále je nutné provést komplexní „end-to-end“ testování fungování tohoto řešení. Úvěrové a finanční instituce by měly začít používat vzdálenou identifikaci klientů až poté, co se ujistí, že je možné ji integrovat do širšího systému vnitřní kontroly dané instituce.
Po zavedení řešení a postupů identifikujících rizika by finanční instituce měly tato řešení průběžně monitorovat, tak aby zajistily kvalitu, úplnost, přesnost a přiměřenost údajů shromážděných během procesu vzdálené identifikace klientů. Přezkumy ad hoc by měly probíhat v případě, že u úvěrové či finanční instituce nastanou změny v jejím vystavení vůči riziku praní špinavých peněz a financování terorismu, při zjištění nedostatků ve fungování řešení, v případě zjištění nárůstu počtu pokusů o podvod nebo v případě změn právního či regulačního rámce.
Úvěrové a finanční instituce zajistí, aby:
Dokumenty a informace shromážděné během procesu vzdálené identifikace by měly být opatřeny časovým razítkem a bezpečně uloženy v čitelném formátu. V situacích, kdy nejsou poskytnuté podklady dostatečné, by měl být proces individuální identifikace klienta na dálku přerušen a znovu spuštěn nebo přesměrován k osobnímu ověření.
Pokud se používá bezobslužné řešení pro vzdálenou identifikaci klientů (klient při ověřování nekomunikuje se zaměstnancem), měly by instituce zajistit, aby:
Pokud se používá obslužné řešení pro vzdálenou identifikaci klientů (klient komunikuje se zaměstnancem, který provádí proces ověření), měl by tento proces:
Pokud je to možné, měla by řešení pro vzdálenou identifikaci klientů zahrnovat náhodnost v pořadí akcí, které má klient pro účely ověření provést.
Pro zvýšení spolehlivosti procesu ověřování lze použít následující kontrolní mechanismy:
Existuje možnost zadat řešení vzdálené identifikace klientů poskytovatelům třetích stran nebo jinému externímu poskytovateli služeb a využít řešení důvěryhodných služeb a národních identifikačních procesů.
Orgán EBA považuje za důležité, aby všechny zúčastněné strany rozuměly možnostem těchto nových řešení a také aby si byly vědomy rizik praní peněz a financování terorismu vyplývajících z užívání těchto nástrojů a přijaly opatření k účinnému zmírnění těchto rizik.
Věděli jste, že společnost Deloitte nabízí komplexní podporu v oblasti vzdálené identifikace klientů a pomůže vám správně nastavit všechny související procesy? Pro více informací nás kontaktujte.
Gabriel je ředitelem v týmu Sustainability & Climate v Deloitte Česká republika a Slovensko. Má na starost ESG projekty pro největší tuzemské i nadnárodní firmy, včetně těch z bankovního sektoru. Před příchodem do Deloitte řídil strategii, cíle, implementaci ESG a zeleného financování jednu z největších tuzemských bank. Má za sebou bezmála 30 let praxe ve vysokých manažerských pozicích, zejména ve finanční sféře. Své zkušenosti navíc sbíral nejen v Česku, ale prakticky v celém středoevropském regionu.