Patrně jste si všimli, že odhady růstu české ekonomiky opět klesají. Zatímco na začátku roku se prognózy růstu HDP pro letošek většinou pohybovaly kolem 2,5 %, nyní většina odhadů směřuje pod 2 %. Zároveň zřejmě klesá i dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky, jak naznačuje například úprava modelu České národní banky.
Co s tím? V této situaci je vhodné rozdělit úvahu na možnosti podpory růstu ve krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Podpoře dlouhodobého růstu jsem se již věnoval v jiných textech. Tentokrát se zaměříme na možnosti v krátkodobém období. Pokud se ekonomika nachází pod svým potenciálem – což je i náš aktuální případ – měla by nastoupit stabilizační hospodářská politika v rukou centrální banky a vlády. ČNB je s uvolňováním měnové politiky mírně pozadu, nicméně změna směru úrokových sazeb je krok správným směrem. Ekonomika nyní potřebuje nižší sazby.
Fiskální prostor však do značné míry vyčerpaly vysoké schodky veřejných financí z minulých let. Loňská fiskální konsolidace ekonomiku mírně brzdila; letošní rozpočet je zhruba neutrální, pokud jde o jeho působení na hospodářský růst. Veřejné finance jsme nicméně stále nedostali na dlouhodobě udržitelnou dráhu. Přesto existuje způsob, jak může fiskální politika pomoci i bez zhoršení rozpočtového salda. Uveďme si příklad – říkejme tomu třeba daňový swap. Různé typy daní totiž působí na ekonomiku různě. Přímé daně (například daň z příjmů fyzických a právnických osob) mají multiplikátor v rozmezí -0,4 až -0,6, zatímco nepřímé daně (DPH, spotřební daně) mají obvykle nižší multiplikátor, zhruba -0,1 až -0,3.
Co z toho vyplývá? Pokud snížíme přímé daně a tím přijdeme o 1 miliardu korun na příjmech, ale stejnou částku vybereme zvýšením nepřímých daní, bude rozpočtový dopad neutrální. Dopad na HDP ale bude pozitivní – kladný efekt nižších přímých daní převáží nad negativním dopadem vyššího zdanění spotřeby.
V posledním konsolidačním balíčku však vláda postupovala opačně – zvyšovala přímé daně a snižovala výběr prostřednictvím DPH. Pro úplnost je třeba dodat, že do úvah o daňové struktuře by měly vstoupiti majetkové daně a další typy zdanění.
Vraťte se zpět na nejnovější články