Česko: Skoro stabilní ekonomika

Svět se změnil. Geopoliticky i ekonomicky. Někde se otevřeně bojuje, jinde se otevírá hrozba obchodní války. Takové situace občas svádí k tomu, aby se přehlížely jiné problémy. Jenže relace v ekonomice a na finančních trzích nepřestávají platit ani v těchto dobách.

Česko, navzdory problémům s pomalým růstem a stárnoucí populací, zůstává zemí s dlouhodobě stabilním makroekonomickým rámcem. Inflace se sice na čas vymkla kontrole, ale zásadní podíl na tom měly vnější faktory. Před pandemií a následnými otřesy se inflace stabilně pohybovala těsně nad dvěma procenty – a právě tam se nyní znovu vrací.

Zahraniční relace má Česko také dlouhodobě v pořádku. Po vstupu do EU se obchodní bilance přehoupla do kladných hodnot a později se k ní přidal také celý běžný účet platební bilance. Záchvat vysokých cen dovážených energií a problémy v dodavatelských řetězcích na chvíli obrátily znaménka vnějších bilancí, nyní je ale vše zpět ve starých kolejích. Zahraniční dluh v poměru k HDP klesá a Česko se po třiceti letech může stát zemí, která má v zahraničí více aktiv, než kolik zahraniční investoři drží u nás.

Finanční sektor zůstává obezřetný a solidně kapitálově vybavený. Podíl problémových úvěrů je nízký a zátěžové testy ukazují, že banky dokážou ustát i výrazné ekonomické šoky.

Veřejné finance však v pořádku nejsou. Od roku 1990 byl státní rozpočet přebytkový pouze pětkrát, zatímco se schodkem hospodařil třicetkrát. Polovina dnešního státního dluhu vznikla jen za posledních pět let. Při současném nastavení fiskální politiky budou schodky veřejných financí systematicky překračovat limity uvedené v zákoně o rozpočtové odpovědnosti a zhruba za 10 let dluh v relaci k HDP překročí hranici dluhové brzdy. Navíc tato predikce nezahrnuje zvýšení výdajů na obranu, náklady na dostavbu jaderné elektrárny, nezbytné investice v elektroenergetice a dalších oblastech.