Studie: ČR si v žebříčku světové konkurenceschopnosti v následujících 5 letech mírně pohorší

"V současné době významně klesá podíl a vliv technologií na zvyšování konkurenční výhody společností"

- Bronislav Pánek,
vedoucí partner společnosti Deloitte pro odvětví výroby a spotřebního průmyslu v regionu střední Evropy

Praha/Washington, 28. února 2013 – Podle nové studie Deloitte s názvem Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě pro rok 2013 je nejkonkurenčnějším výrobním státem světa v současnosti i v horizontu dalších pěti let opět Čína. Na druhé a třetí příčce se umístilo Německo a USA, podle průzkumu se však pozice obou států za pět let zhorší. Očekává se, že do pěti let dojde také k poklesu konkurenceschopnosti dalších dvou rozvinutých výrobních trhů, které se nyní nacházejí v první desítce: Kanada se posune ze sedmého na osmé místo a Japonsko opustí první desítku a klesne na 12. místo. Mírný propad v žebříčku zaznamená i Česká republika, které si z 19. pozice pohorší na 22. pozici.

Studie na základě hloubkové analýzy odpovědí více než 550 ředitelů a vedoucích manažerů ve výrobních společnostech po celém světě potvrzuje, že dochází k masivnímu přesunu těžiště v prostředí konkurenční výroby.

"V současné době významně klesá podíl a vliv technologií na zvyšování konkurenční výhody společností. Moderní a pokrokové technologie jsou dostupné prakticky každému podnikateli s dostatečným kapitálem na jejich financování. Zásadním rozdílem v konkurenceschopnosti společností je schopnost získat, rozvíjet, využívat a udržet talentované zaměstnance na všech úrovních, jež z daných technologií vytěží maximální produktivitu při minimálních nákladech a očekávané kvalitě," uvedl Bronislav Pánek, vedoucí partner společnosti Deloitte pro odvětví výroby a spotřebního průmyslu v regionu střední Evropy.

Podle studie se za pět let očekává vzestup rozvíjejících se výrobních trhů v Indexu: Brazílie se posune ze současného osmého místa na třetí místo a Indie ze čtvrtého na druhé. Čína zůstane i nadále jasnou jedničkou.

Pokles v žebříčku konkurenceschopnosti se netýká pouze Německa, ale také několika dalších evropských zemí, včetně Velké Británie, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Portugalska, Polska a České republiky, u nichž se očekává dramatické snížení konkurenceschopnosti. Například Polsko klesne v Indexu ze 14. na 18. příčku, Velká Británie pak z 15. na 19. místo.

"Amerika a Evropa v posledním desetiletí neustále sledují, jak jsou rozvíjející se trhy čím dál vyspělejší a mění se ve znepokojivou konkurenci," dodal vedoucí globální skupiny společnosti Deloitte pro odvětví spotřebitelské a průmyslové výroby Craig Giffi.

Talent je hlavním faktorem úspěchu

Studie zjistila, že přístup k talentovaným zaměstnancům je hlavním indikátorem konkurenceschopnosti jednotlivých zemí – k dalším faktorům patří obchodní, finanční a daňový systém dané země a dále například cena práce a materiálů.

"Ze všeho nejdůležitější v naplňování inovačních plánů byla pro ředitele a vedoucí manažery kvalita, dostupnost a produktivita pracovní síly dané země. Podpora a výchova efektivní talentové základny zůstává pro tradiční špičky ve výrobním průmyslu klíčem konkurenceschopnosti – a totéž stále více platí také pro konkurenty z rozvíjejících se trhů," dodává Craig Giffi.

"Právní, daňový a regulatorní rámec podnikání je také důležitým faktorem konkurenceschopnosti. Dle názoru ředitelů a vedoucích manažerů ve výrobních společnostech je stabilita a srozumitelnost právního a daňového systému významnou konkurenční výhodou rozvinutých zemí. Bohužel vzhledem častým a chaotickým změnám v českém právním řádu nelze Českou republiku v tomto smyslu považovat za příliš konkurenceschopnou." doplnil Aleš Kubáč, advokát z advokátní kanceláře Deloitte Legal.

Faktory světové konkurenceschopnosti ve výrobě

 
Zdroj: Deloitte a Rada pro konkurenceschopnost ve Spojených státech – Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě pro rok 2013

Studie popisuje několik výrazných rozdílů v konkurenceschopnosti mezi zavedenými výrobními podniky a jejich rozvíjejícími se protějšky. K nejdůležitějším patří následující:

• Tradiční zavedené výrobní podniky mají výhodu v oblasti inovací vznikajících díky talentům. Více než 85 % světových vedoucích ředitelů uvedlo, že "důrazně souhlasí" nebo "souhlasí" s tím, že dostupnost kvalitních a nadaných talentovaných zaměstnanců, kteří jsou potřební ve vyspělých výrobách v USA, Německu a Japonsku, je principem vysoké konkurenceschopnosti těchto zemí – zatímco v případě Číny a Indie to tvrdí 58 % a 40 % ředitelů.
   
• Zavedené výrobní země měly daleko lepší umístění nežli rozvíjející se výrobní země v otázce jednotlivých místních ekonomických, obchodních, finančních a daňových systémů. Více než 7 z deseti světových ředitelů v tomto odvětví vyslovilo "důrazný souhlas" nebo "souhlas" s tím, že Německo a USA mají v tomto ohledu obrovskou konkurenční výhodu. Naopak pouze 43 % dotázaných se takto vyjadřuje o Indii.
   
• Rozvinuté zdravotní systémy v zavedených výrobních zemích představují nespornou výhodu oproti rozvíjejícím se trhům, a to díky dostupnosti kvalitní péče a regulatorních politik v oblasti veřejného zdravotnictví. Více než 7 z deseti podnikových ředitelů si myslí, že zdravotní systémy v USA, Německu a Japonsku těmto zemím umožňují velkou konkurenceschopnost, přičemž v případě Číny, Indie a Brazílie tento názor zastávají pouze 3 z 10 dotázaných.
   
• S ohledem na cenu a dostupnost pracovní síly jsou v jasné nevýhodě tradiční výrobní země. Téměř 9 z deseti výrobních ředitelů se domnívá, že konkurenceschopnost Číny a Indie týkající se ceny a dostupnosti místních pracovních sil je výrazně velká. Naopak méně než 4 z 10 dotázaných si totéž myslí o USA, Německu a Japonsku.
   
• Nejnovější z rozvíjejících se výrobních ekonomik mají před sebou ještě dlouhou cestu k vytvoření dodavatelských sítí. Méně než 5 z 10 ředitelů si myslí, že Indie a Brazílie mají velkou konkurenceschopnost ve vztahu k dodavatelským sítím, zatímco o USA, Německu a Japonsku si totéž myslí více než 8 z 10 dotázaných.
   
• Rozvíjející se výrobní ekonomiky budou pravděpodobně usilovat o zajištění své konkurenceschopnosti týkající se právních systémů. Méně než 4 z 10 ředitelů v tomto odvětví z celého světa vyslovuje "důrazný souhlas" nebo "souhlas" s tvrzením, že Čína, Indie a Brazílie mají velkou konkurenceschopnost v oblasti svých právních systémů, přičemž v případě USA, Německa a Japonska má tento názor přes 8 z 10 dotázaných.
   
• Novější výrobci se musí snažit svou konkurenceschopnost zvyšovat v oblasti fyzické infrastruktury. Že infrastruktura Indie této zemi zajišťuje velkou konkurenceschopnost, si myslí méně než čtvrtina dotazovaných výrobních ředitelů. Naopak téměř 9 z 10 dotázaných tvrdí, že USA, Německo a Japonsko mají díky infrastruktuře velkou výhodu.

Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě pro rok 2013

 
Zdroj: Deloitte a Rada pro konkurenceschopnost ve Spojených státech – Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě pro rok 2013

O Studii

Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě pro rok 2013 je iniciativa, v jejím čele stojí Rada pro konkurenceschopnost v USA a Deloitte a jejímž úkolem je určit, jak ředitelé a vedoucí manažeři vidí konkurenceschopnost ve výrobním odvětví v různých zemích světa. Průzkum mezi globálními řediteli, který zpracovával odpovědi 552 ředitelů a vedoucích manažerů, nabízí pohled na nejdůležitější faktory, které posilují konkurenceschopnost ve výrobním odvětví. Výsledky globálního průzkumu pomáhají sestavit Index světové konkurenceschopnosti ve výrobě, který určuje pořadí relativní konkurenceschopnosti ve výrobě jednotlivých zemí a uvádí, jak se toto pořadí může podle názoru ředitelů a vedoucích manažerů v průběhu příštích pěti let změnit. Hloubková studie se snaží definovat nejvyšší kvalitu ve výrobě a zjistit dopady pro výrobce z hlediska kompetencí, které jsou třeba pro rozvoj a udržení výhody v novém konkurenčním prostředí. Účastníci průzkumu byli požádáni o názory na globální ekonomické podmínky a vládní kroky, které mohu podpořit konkurenceschopnost ve výrobě.

Podrobnější informace jsou uvedeny na adrese www.deloitte.com/globalcompetitiveness

O Radě pro konkurenceschopnost ve Spojených státech

Rada pro konkurenceschopnost je vedoucí organizací sdružující ředitele, rektory univerzit a představitele pracovních sil, kteří se snaží zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí pozici na světě. Rada má jediný cíl: posílit konkurenční výhodu Ameriky působením v pozici urychlujícího činitele pro inovativní řešení veřejné politiky. Další informace jsou uvedeny na stránkách www.compete.org.

O společnosti Deloitte

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas.

Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích poskytuje společnost Deloitte svým klientům světové možnosti a špičkové služby, které společnostem umožňují řešit ty nejnáročnějších obchodní a podnikatelské úkoly. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality.

© 2013 Deloitte Česká republika.