Železniční doprava

Evropská železniční doprava prošla liberalizací v druhé polovině devadesátých let. Ačkoliv je většina železničních a leteckých společností stále vlastněna státem, jednotlivé země umožňují konkurenci více dopravců. Železniční průmysl a jeho dodavatelé své produkty neustále modernizují. Vznikají nové modely, jako například německé vysokorychlostní vlaky ICE 300 s futuristickým delfíním vzhledem.

Přímým konkurentem dopravy železniční se stává letecká doprava. Přes šedesát procent evropské letecké dopravy totiž zaujímá doprava vnitrostátní nebo doprava mezinárodní v rámci Evropy a podle odhadů jsou dvě třetiny těchto cest lety na krátkou vzdálenost. Ukazuje se ale, že při cestách do tří hodin je železnice časově výhodnější než letecká doprava, neboť zajišťuje spojení přímo z centra do centra a umožňuje tak vyhnout se přelidněným letištím a zpožděným letům. Na tento vývoj letecké společnosti reagují snižováním počtu krátkých letů, neboť dopravu na krátkou vzdálenost lépe zajistí železnice.

V březnu 2003 došlo k částečné liberalizaci nákladní železniční dopravy. V současné době se nákladní železniční doprava potýká s četnými problémy, které jsou způsobeny hlavně malými investicemi do nových technologií. Kvalitu a včasnost služeb v oblasti mezinárodní nákladní dopravy vážně ohrožuje roztříštěnost evropských železnic. Evropské železnice se proto nyní snaží o zajištění intermodality a interoperability, což jsou dva klíčové body programu dopravy Evropské komise.

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas.