Mzdový zpravodaj - Jaro 2024

Novela zákona o zaměstnanosti

Novelou se od 1. 7. 2024 ruší test trhu práce pro zaměstnanecké karty: zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince, nemusí čekat dosud stanovených 10–30 dní, jestli není možné zaměstnat občana ČR, ale stačí volné místo pro cizince jen oznámit.

Povinnost evidence a oznamování dohod o provedení práce

Za předpokladu, že návrh řádně dovrší legislativní proces, bude od července 2024 bude platit povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Uvedené platí i pro zaměstnavatele, kteří doposud neměli povinnost přihlášení se do registru zaměstnavatelů, protože nezaměstnávají žádného zaměstnance účastného pojištění. Povinnost registrace platí i za předpokladu, že žádná odměna z těchto dohod nedosáhne limitu pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé tak budou muset hlásit všechny dohody o provedení práce za kalendářní měsíc prostřednictvím souhrnného formuláře České správě sociálního zabezpečení.

Novela zákoníku práce

V průběhu března vláda schválila novelu zákoníku práce, jejíž výslednou podobu ještě musí projednat Poslanecká sněmovna a Senát. Nicméně níže přinášíme změny, které vládní návrh obsahuje:

• Pravidelná valorizace minimální mzdy
  
  Nejen pro účely lepší předvídatelnosti pro firmy i zaměstnance vláda schválila pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Novelou zákoníku práce tak stanovila jasná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy s tím, že MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výsledkem tedy bude stanovení výše minimální mzdy zákonem, nikoliv rozhodnutím vlády. Výpočet bude vycházet ze součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství.
• Zrušení zaručené mzdy
  
  Schválený návrh novely zákoníku práce počítá se zrušením institutu minimální zaručené mzdy v soukromém sektoru. Zůstává zachována existence pouze tzv. zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kde budou stanoveny 4 skupiny prací dle kvalifikační náročnosti. Jednotlivé skupiny budou blíže definovány ve vládním nařízení.

Růst příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Nařízení vlády stanovuje maximální částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného zaměstnavateli, se kterým úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, přičemž tato částka činí 15 700 Kč (doposud 14 200 Kč). Poprvé se podle tohoto nařízení postupuje při stanovení příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2024.

Zaměstnávání cizinců a elektronizace informační povinnosti

Na základě změn zákona o zaměstnanosti se k 1. červenci 2024 můžeme těšit na elektronizaci informační povinnosti zaměstnavatele v oblasti zaměstnávání cizinců v ČR. V případech informační povinnosti půjde použít pouze datová schránka zaměstnavatele či jeho zmocněného zástupce, vyplnění webového formuláře MPSV po přihlášení do datové schránky či integrace zaměstnavatele do webového rozhraní OSSZ/MPSV. Nebude tak již více možné zasílat sdělení a informaci o nástupu, změně či ukončení zaměstnání v elektronické nebo listinné podobě na předepsaném formuláři. Novým formátem pro zasílání bude povinně přípona „.xml“, která bude sloužit k přenosu veškerých informací vůči úřadu práce. Pokud bude chtít zaměstnavatel zmocnit jinou osobu, aby za něj tuto informační povinnost plnila, bude muset zaevidovat svého zástupce do systému Správy plných mocí ePortalu ČSSZ či zaevidovat plnou moc u úřadu práce. Shrňme tedy, že do 30. června 2024 bude možné využívat současné nastavení a od 1. července 2024 už bude elektronická cesta jediným možným způsobem ke splnění informační povinnosti.

Odvod daně a pojistného u zaměstnaneckých opčních plánů

Dne 29. 12. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Jeho součástí byla i změna zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 zavádějící odložení zdanění nepeněžních příjmů z nabytí podílů na obchodní korporaci zaměstnanci za zvýhodněnou cenu do prvního z definovaných okamžiků (např. prodej podílů, odchod zaměstnance ze společnosti či uplynutí 10 let od nabytí podílů), o které jsme vás informovali v našem zimním zpravodaji. Z následných analýz, potvrzených informacemi publikovanými Ministerstvem financí, však vyplynulo, že pravděpodobně nezáměrně nebyla zákonodárci iniciována návazná novelizace předpisů upravujících vyměřovací základy pro odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Dle převládajícího konzervativního výkladu současného znění zákona tedy dochází u nabytí podílů zaměstnanci za zvýhodněnou cenu k rozdílnému okamžiku zdanění příjmů fyzických osob a okamžiku pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud jsou zaměstnavatelé vzhledem k takovým příjmům v pozici plátce příjmů ze závislé činnosti a zahrnují příjmy z podílů nabytých zaměstnanci do mzdové evidence, měli by mít povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění již při nabytí podílů zaměstnanci (tak jako u příjmů obdržených do 31. 12. 2023), daň by však odváděli až v okamžiku odloženého zdanění (např. až při prodeji akcií). Potřebná novelizace předpisů upravujících pojistné již je v legislativním procesu, avšak její aktuální znění neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by zajistilo retroaktivitu odložení povinnosti odvádět pojistné již od 1. 1. 2024. 

V legislativním procesu se objevují další návrhy změn, které monitorujeme, a budeme vás v tomto ohledu dále informovat.

Stravování pro starobní nebo invalidní důchodce

Zákonodárci se rozhodli reagovat na poptávku ze strany zaměstnavatelů, kteří v rámci kolektivní smlouvy nebo jiného programu benefitů umožňují stravování bývalým zaměstnancům, kteří již odešli do starobního či invalidního důchodu, v podnikovém stravovacím zařízení. Jelikož tito bývalí zaměstnanci již pro zaměstnavatele nepracují, nemají dle současného znění legislativy nárok na osvobození příjmu v podobě poskytnutého jídla, případně slevy při nákupu jídla za zvýhodněných podmínek. Po přijaté novele by se mělo i u těchto bývalých zaměstnanců ve starobním či invalidním důchodu aplikovat stejné osvobození jako u aktivních zaměstnanců. Nepeněžní příjem v podobě poskytnutého jídla nebo slevy bude osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, tj. 116,20 Kč pro rok 2024. Na straně zaměstnavatele pak půjde o daňový výdaj. Současné znění novely počítá se zpětnou účinností od 1. 1. 2024. 

Nová metodika pro firemní školky jako benefit

V souvislosti s konsolidačním balíčkem, který přinesl omezení částky, do které je možné čerpat nepeněžní benefity v rámci osvobození daně, připravilo Ministerstvo financí vysvětlující metodiku, podle níž se bude využívání firemní školky relevantně zahrnovat do čerpání nepeněžních benefitů, a to podle školkovného ve státních školkách v příslušné lokalitě.

Daňový režim pak finanční správa definovala obecně: „Je-li obvyklá cena obecní školky v místě a čase 1 500 Kč měsíčně a zaměstnanec platí 500 Kč, do limitu pro osvobození benefitů se mu započítá 1 000 Kč. Platí-li zaměstnanec 1 500 Kč a více, do limitu se nezapočítá nic.“

Zvýšení hodnoty bodu bolestného

Náhrady za bolest na základě bodového systému jsou stanoveny v nařízení vlády. V roce 2024 je hodnota jednoho bodu navýšena na 424,27 Kč, kdy hodnota bodu představuje 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Novinky v oblasti rovného odměňování žen a mužů

Od června 2027 budou společnosti s více než 150 zaměstnanci (příp. od roku 2031 i společnosti se 100–149 zaměstnanci) povinny reportovat údaje vyžadované novou Evropskou směrnicí týkající se transparentnosti v odměňování. 

Jaké povinnosti budou společnosti mít?
Společnosti budou povinny sdílet informace o vyplacených mzdách a přijmout nápravná opatření, pokud rozdíl v odměňování mužů a žen přesáhne 5% hranici. Dále budou povinny informovat uchazeče o výši nástupního platu nebo rozpětí odměny na dané pozici. Zaměstnanci naopak budou mít právo požadovat informace o průměrné úrovni odměňovaní pro kategorie zaměstnanců vykonávajících stejnou nebo rovnocennou práci. Informace o rozdílech v odměňování mužů a žen budou předkládány příslušenému státnímu orgánu na roční (společnosti s více než 250 zaměstnanci), příp. tříleté bázi (100–249 zaměstnanců). 

Společnostem doporučujeme, aby se na tuto směrnici začaly připravovat co nejdříve. Díky včasné identifikaci případných rozdílů v odměňování mužů a žen lze začít přijímat postupná nápravná opatření a docílit maximálního 5% limitu včas.

Výše průměrné hrubé roční mzdy pro účely vydávání modrých karet

K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit kromě jiného také pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy. Ta je za rok 2023 pro účely vydávání modrých karet ve výši 43 341 Kč, a činí tedy pro období od 1. května 2024 průměrnou hrubou roční mzdu v České republice 520 092 Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.