Zajímavosti z nejnovější aktualizace metodického pokynu vůči politicky exponovaným osobám 

Nové funkce na vnitrostátním seznamu PEP

FAÚ ve své nové verzi metodiky k politicky exponovaným osobám rozšířilo seznam funkcí PEP, do kterého byly nově připsány následující funkce:

• Ředitel a zástupce Digitální a informační agentury
• Starosta městské části hlavního města Prahy uvedené v § 4 odst. 1 obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy
• Ředitel a zástupce ředitele Veřejné zdravotní pojišťovny České republiky, členové správní rady a členové dozorčí rady VZP ČR
• Ředitel a zástupce ředitele resortní zaměstnanecké pojišťovny, členové správní rady a členové dozorčí rady

Digitální a informační agentura byla zařazena mezi ústřední správní orgány státní správy a zavedena v účinnost dne 1. 1. 2023, na vnitrostátní seznam PEP tak přibyly funkce ředitele a zástupce. V kategorii vedoucího představitele územní samosprávy byly až do nově vydané aktualizace zapsány v rámci území hlavního města Prahy pouze funkce primátora, náměstka primátora, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy a tajemníka magistrátu, ačkoliv na úrovni krajů kromě funkce hejtmana a dalších přidružených funkcí figurují na seznamu rovněž starostové obcí s rozšířenou působností. Nově tak na seznam vnitrostátních PEP přibyla i funkce starostů městských částí hlavního města Prahy. 

Zařazením vedení Veřejné zdravotní pojišťovny České republiky a zaměstnaneckých pojišťoven (ZP MV ČR a VoZP ČR), včetně členů správní a dozorčí rady těchto pojišťoven, dochází k narovnání postavení těchto funkcí mezi vnitrostátní funkce PEP. Cílem je eliminovat bezdůvodný nepoměr mezi funkcemi PEP obsazovanými ve státních podnicích a obchodních korporacích ovládaných státem. 

Z vnitrostátního seznamu pod kategorií vedoucích ústředních orgánů statní správy a jejich zástupců pak byla naopak odebrána funkce náměstka pro řízení sekce, která zanikla.

Právní úprava PEP a její výklad 

FAÚ ve své nové verzi metodiky k politicky exponovaným osobám zavádí pojem a kategorii “primární PEP”. Ta v sobě obsahuje skupiny vnitrostátních a zahraničních PEP, jež jsou i z hlediska dalšího uplatňování rizikově orientovaného přístupu těmi úplně nejzákladnějšími skupinami. V souvislosti pak se skupinou „odvozených PEP“ byla nově upravena problematika „osob s blízkým obchodním vztahem s PEP“, kde přibyly definice pojmů „skutečného majitele“ a „společníka“ v kontextu právnických osob. 

Do metodického pokynu byl dále nově zařazen poznatek o vnitrostátních seznamech PEP členských států Evropské unie – ty by měly být v blízké budoucnosti zveřejněny Evropskou komisí. Mezitím se přístup k PEP ohledně členských států EU nemění a stále by se mělo vycházet z demonstrativního výčtu funkcí PEP na základě § 4 odst. 5 písm. a) AML zákona, včetně případů, kdy osoby zastávají v rámci cizího státu veřejnou funkci, která je obdobná funkci uvedené v českém vnitrostátním seznamu.

Do metodiky v rámci právní úpravy rovněž přibyl užší výklad o obchodních korporacích ovládaných státem, v nichž stát přímo nebo nepřímo vlastní více jak 50 %. Nově je zde upřesněno, že obchodní korporace zřízené obcí, resp. městskou částí nebo krajem, se neřadí mezi obchodní korporace ovládané státem, stejně tak nejsou za PEP považovány členové statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu obchodní korporace zřízené samosprávou. 

Poslední změnou je přidání dalšího upozornění na nutnost stanovení právnických osob jako PEP, kde jejich skutečný majitel do skupiny PEP přímo spadá. U povinných osob totiž vznikala nejasnost, zdali a za jakých okolností má být k právnickým osobám přistupováno k PEP jako k celku.  

Zjišťování a ustanovení klienta PEP

FAÚ ve své nové verzi metodiky k politicky exponovaným osobám v návaznosti na určité nejasnosti ohledně zjišťování a ustanovení klienta PEP u právnických osob doplnilo metodiku o úzký výklad skutečného majitele. Ten se aplikuje vždy na materiálního skutečného majitele a formálního skutečného majitele, kterého si zvolí povinná osoba na základě rizikově orientovaného přístupu. V tomto ohledu došlo k zúžení definice skutečného majitele pro účely stanovení statusu PEP, a to z důvodu nerelevantního přiřazení z hlediska rizikovosti pro některé právnické osoby (např. zájmové spolky, bytová družstva apod.). FAÚ rovněž vydal v příloze metodiky strukturovaná schémata, která výstižným způsobem upřesňují, jak by měly povinné osoby v případech nejasné organizační struktury právnické osoby a nejasných vztahů mezi primárními a odvozenými PEP postupovat. Pro zjišťování skutečného majitele a ověřování vlastnické struktury se vždy uplatňuje pravidlo zjišťování do druhé úrovně. 

V této části metodiky se kromě úzkého výkladu skutečného majitele rovněž objevil nový poznatek, který upozorňuje na nezletilé klienty, kteří z důvodu svého věku nemohou patřit do kategorie primárních PEP. Je nicméně vhodné na toto téma komunikaci s klientem přizpůsobit, jelikož může mít v některých případech výlučné postavení odvozené PEP. V těchto případech je tak na místě komunikace se zákonným zástupcem.

Nesmíme také opomenout další důležitou pasáž, která byla aktualizována, a to doba trvání statusu PEP. Předchozí verze metodiky toleruje hodnocení klienta stále jako skupinu PEP i přes to, že klient již pozbývá charakteristiky PEP déle než 12 měsíců a z přezkoumání hodnocení rizik je zřejmé, že existující riziko je na minimální hodnotě. Aktuální verze již přihlíží na přístup „jednou PEP – navždy PEP“ jinak a poukazuje rovněž na problém ochrany osobních údajů, která je v rámci zbytečného zařazení do rizikové kategorie PEP narušena. Povinná osoba by proto měla přezkoumávat hodnocení rizik spojených s konkrétním klientem a v případě, že tato rizika v čase pominou, neuplatňovat vůči tomuto klientovi opatření vztahující se k PEP.

Kontrola klienta PEP

FAÚ ve své nové verzi metodiky k politicky exponovaným osobám v oblasti kontroly klienta PEP apeluje na promítnutí odlišného rozsahu a postupu při aplikaci opatření přezkoumávat zdroj peněžních prostředků nebo jiného majetku – a to na základě rizikovosti skupiny PEP, kdy si povinná osoba sama může na základě posouzení rizika dané skupiny PEP určit míru případného rizika. Při méně rizikové kategorii PEP není tedy třeba aplikovat stejně přísná opatření jako u PEP s vyšší rizikovostí. Je tak vyžadováno detailnější a pečlivější přezkoumání v rámci rizikově orientovaného přístupu. FAÚ se očividně snaží vštípit povinným osobám větší vhled na posuzování míry rizika, ale i kontroly PEP, což vystihuje i poznámka, že „institut PEP má preventivní, a nikoliv prohibitivní charakter, což souvisí s navázáním či pokračováním obchodního vztahu s danou PEP.“.

Schéma vztahů mezi primárními a odvozenými PEP a vztahů uplatňovaných dle § 54 odst. 8 AML zákona

Zdroj:  https://fau.gov.cz/metodicke-pokyny

Zdroj: https://fau.gov.cz/metodicke-pokyny