Strategické plánování aneb Proč se zaměřovat na krátkodobý i dlouhodobý horizont současně

Navzdory výzvám rychle se měnícího světa zůstala většina společností věrná základnímu rámci strategického plánování v podobě pětiletého plánu. Některé jej zkrátily na tříletý, aby mohly efektivněji reagovat na rostoucí nejistoty. Hrstka jich pak učinila dramatický krok a opustila dlouhodobý strategický plán úplně.

Nehledě na časový rámec si vedoucí pracovníci stále častěji osvojují reaktivní přístup ke strategii. Cílem je předvídat události a reagovat na ně, co nejrychleji je to možné.

Výsledkem však je, že se řada společností zaměřuje na neustále rostoucí množství iniciativ příliš zeširoka. Dokonce i největší společnosti často zápasí s rozčarováním, že počet nových programů přesahuje možnosti dostupných zdrojů. Rovněž si uvědomují, že těchto iniciativ neustále přibývá, a to nejen kvůli omezeným zdrojům, ale také kvůli tomu, že často vznikají jako reakce na krátkodobé události.

Naštěstí existuje alternativa. Je založena na přístupu, který některé z nejúspěšnějších společností zabývajících se digitálními technologiemi provozují už několik posledních desetiletí. Říkáme tomu „zoom out / zoom in“.

Věnujeme se jednotlivým složkám obou přístupů, jakož i otázce, proč by si je finanční ředitelé a další vedoucí pracovníci měli osvojit, aby zvýšili dopad bezprostředních strategických kroků a zároveň se připravili na dlouhodobý vývoj.